Takto dnes bydlí legendární Laďa Kerndl. Jeho luxusní vilu chodí denně obdivovat mnoho fanoušků
Ladislav Kerndl je český jazzový a swingový zpěvák narozený 16. května 1945 v Brně; statek na Blanensku koupil zchátralý, rekonstrukce trvala zhruba devět let a areál má přibližně 13 000 m². V dostupných materiálech se opakovaně objevují také motivy jezírka, různě pojmenovaných zákoutí včetně „Aljašky“ a venkovského zázemí propojeného s hudbou.
Některé domy jsou krásné na první pohled. Jiné si člověka získají až ve chvíli, kdy pochopí, proč vznikly právě takhle. A právě do druhé skupiny patří venkovské zázemí, které si na Blanensku vytvořil Laďa Kerndl. Není to okázalé sídlo postavené proto, aby budilo dojem. Mnohem přesnější je mluvit o místě, které během let dozrávalo, měnilo se a získávalo svou podobu pomalu, s rozmyslem a s velkým respektem k tomu, co už na pozemku dávno existovalo.
Právě v tom je kouzlo podobných usedlostí. Nejsou dokonale uhlazené ve stylu katalogových vizualizací. Naopak v sobě nesou paměť místa, vrstvy času a práci, kterou nelze nahradit penězi ani rychlou rekonstrukcí. V případě Ladislava Kerndla navíc nejde o anonymní projekt architekta, ale o prostor, do kterého se promítá životní zkušenost člověka, jenž je desítky let spojený s hudbou, elegancí a osobitým klidem. I proto působí celý areál spíš jako osobní krajina než jako běžné bydlení.
Konec Lucie Borhyové na Nově se blíží. V zákulisí už se řeší tři jména, která ji mohou nahradit
Lucie Borhyová znovu ukázala, že vedle role vážné televizní tváře umí nabídnout i nadhled a smysl pro humor. Ve videu, které zveřejnila na sociálních sítích, si po svém vyzkoušela atmosféru soutěže Survivor a fanoušky pobavila nejen odvážným stylingem, ale i narážkou na to, co bývá pro soutěžící jedním z největších problémů.
Lukáš Langmajer přiznal, že se pokusil o sebevraždu. Jitka Boho se naopak od všeho odprostila
Když se vztah rozpadne rychle a nečekaně, nezůstane po něm jen ticho, ale často i velmi nepříjemné vystřízlivění. Přesně v takové situaci se ocitla Jitka Boho, která po osobním zklamání otevřeně přiznala, že si od mužů potřebuje dát odstup. Zatímco ona mluví o poučení a soustředí se na práci i děti, kolem Lukáše Langmajera se znovu připomíná i jeho složitější životní období a návrat k manželce, která při něm stála i v těch nejtěžších chvílích.
Když se o tomto místě mluví, opakovaně se zmiňuje, že statek byl při koupi ve velmi špatném stavu. To je důležitý detail, protože vysvětluje, proč má dnešní podoba takovou váhu. Nešlo o pohodlné nastěhování do hotového. Šlo o dlouhý proces, ve kterém bylo nutné rozhodovat, co zachovat, co opravit a co už zachránit nelze. Podle dostupných informací trvala proměna přibližně devět let, což samo o sobě ukazuje, že výsledkem není rychlá přestavba, ale poctivě budovaný domov. V některých textech se navíc uvádí, že ze čtyř budov se podařilo zachránit dvě, což dobře ilustruje rozsah původního zchátrání.
Výsledný dojem stojí hlavně na tom, že usedlost neztratila svůj venkovský charakter. Starý statek má sílu právě tehdy, když z něj po rekonstrukci nezmizí jeho podstata. Kámen, dřevo, robustní konstrukce, nepravidelnost, přirozené stárnutí materiálů i cit pro měřítko. To všechno vytváří atmosféru, kterou nové stavby často jen napodobují. Tady ale podobné prvky nepůsobí jako stylizace. Spíš jako přirozená součást prostoru, který se nesnaží být trendy, ale chce zůstat věrohodný.
Velkou roli ovšem nehraje jen samotný dům. Snad ještě výraznější je pozemek, který podle dostupných údajů zabírá asi 13 tisíc metrů čtverečních. To už není zahrada v běžném smyslu slova. Je to rozsah, který umožňuje vytvářet jednotlivé zóny, nálady a malé světy v rámci jednoho celku. Právě proto se kolem Kerndlova bydlení tak často objevují zmínky o různých zákoutích a pojmenovaných místech. Nejde jen o dekoraci. Je to známka toho, že se v prostoru skutečně žije, že si ho jeho obyvatelé osvojili a vtiskli mu vlastní logiku.
Nejznámějším motivem je bezesporu „Aljaška“. Ten název není náhodný ani samoúčelný. Odkazuje k části pozemku, která působí syrověji, divočeji a méně uhlazeně než zbytek areálu. Je na tom něco sympatického: místo nesází jen na upravenou krásu, ale i na přírodní nespoutanost. V době, kdy mnoho zahrad připomíná spíš sterilní venkovní showroom, je takový přístup osvěžující. Ukazuje, že hodnotu může mít i stín, nepravidelnost, členitost terénu a pocit, že příroda není jen kulisa, ale aktivní součást domova.
Silným prvkem celého pozemku je také jezírko, které podle publikovaných informací vzniklo úpravou starého lomu. To je přesně ten typ řešení, který dává místu další rozměr. Nejde jen o efektní vodní plochu, ale o proměnu něčeho původně tvrdého a utilitárního v bod, který areál zjemňuje a sjednocuje. Voda navíc na podobných usedlostech funguje téměř symbolicky: zklidňuje, propojuje okolní zeleň a přináší do prostoru hloubku. Není překvapivé, že právě jezírko patří mezi nejčastěji připomínané části Kerndlova bydlení.
Z dostupných materiálů je patrné i to, že nejde o dům, který by byl odtržený od Kerndlovy profesní identity. Hudba se kolem něj objevuje přirozeně, nenápadně a bez okázalosti. A právě to působí přesvědčivě. U podobných osobností bývá nejzajímavější chvíle, kdy se veřejná role přestane předvádět a začne se propisovat do každodennosti. Ne ve formě pompézního salónu, ale skrze atmosféru, setkávání a pocit, že kultura může být součástí obyčejného života, ne jen událostí pod reflektory.
Podstatná je i samotná lokalita. Blanensko nabízí kombinaci venkovského klidu, zeleně a přitom rozumné dostupnosti většího města, zejména Brna. Právě taková poloha dává podobnému bydlení smysl. Člověk získá soukromí, prostor a kontakt s krajinou, ale zároveň se zcela neodpojí od běžného kulturního a společenského života. To je dnes možná luxus větší než drahé materiály: možnost žít pomaleji, ale ne v izolaci.
Jak dnes žije Miluna ze Slunce, seno…: Z někdejší potvory se stala schopná manažerka s tučným kontem
Pro mnoho diváků zůstane navždy spojená s filmovou Milunou, ale její skutečný život se od osudu známé postavy odvíjel úplně jinak. Petra Schmalzová, rozená Pyšová, se po výrazné herecké epizodě vydala cestou médií, komunikace a vrcholového managementu. A právě tahle proměna je na jejím příběhu možná zajímavější než samotná popularita, kterou jí přinesla slavná trilogie.
Odhaleno: Miroslav Etzler zažil bolestné rozchody, vztah s Bydžovskou i Cibulkovou skončil na ostří nože
Miroslav Etzler znovu otevřel kapitoly ze svého soukromí, o kterých se v českém showbyznysu mluví už roky. Návrat před kameru po boku bývalé manželky připomněl, že některé vztahy sice skončí, ale jejich dozvuky se mohou vracet i po letech. V jeho případě navíc nejde jen o dávné lásky, ale také o rodinné rány, které se podle jeho vlastních slov nikdy úplně nezahojily.
Na celé usedlosti je nejzajímavější to, že nepůsobí jako demonstrace majetku. Spíš jako důkaz, že dobré bydlení nevzniká jedním rozhodnutím, ale dlouhodobým vztahem k místu. Starý statek, který by pro někoho představoval jen problém a nekonečný seznam oprav, se zde proměnil v promyšlený a osobní svět. Svět, kde mají význam nejen budovy a zařízení, ale i cesty, výhledy, názvy jednotlivých koutů a rytmus běžného dne.
A právě proto tenhle dům funguje i jako inspirace. Ne kvůli celebritě, ale kvůli přístupu. Připomíná, že skutečně působivé bydlení nemusí být nejnovější, nejdražší ani nejvýraznější. Často stačí, když je poctivé, osobní a zakořeněné v místě, kde stojí. U Laďy Kerndla je navíc cítit ještě jedna věc: že domov nemusí být reprezentativní kulisou, ale prostorem, který člověka vrací k podstatě. K tichu, k přírodě, k řádu věcí a k tomu, co vydrží déle než momentální trend.