Každodenní zlozvyky, které oslabují tělo a zkracují život. Problémem je nedostatek spánku, pití i nadbytek jídla
Dnešní zdraví často nerozhodují velké diagnózy, ale obyčejné návyky, které opakujeme každý den. Právě pití, spánek a jídlo výrazně ovlivňují, jak se cítíme i jak dlouho zůstáváme v dobré kondici. Čísla přitom ukazují nepříjemnou skutečnost: života sice přibylo, ale let prožitých bez vážnějších potíží už zdaleka ne tolik, jak bychom si přáli.
Mnoho lidí má pocit, že jsou v zásadě zdraví, dokud se neobjeví první potíže, které začnou omezovat běžný život. Teprve tehdy si naplno uvědomí, jak moc záleží na každodenních rozhodnutích. Právě ta totiž ve výsledku určují, zda si člověk bude svůj věk užívat, nebo ho bude spíš zvládat.
Statistiky dlouhodobě ukazují, že se průměrná délka života prodlužuje. Za posledních 30 let se ženy dožívají v průměru o 6 let více a muži o 8 let více. Ženy tak dosahují průměrného věku 81 let a muži 76 let. Samotné vyšší číslo ale ještě neznamená, že delší život automaticky přináší také více let ve zdraví.
Jíte zdravě, ale výsledek nepřichází. Možná nerozhoduje jen co jíte, ale i kdy
Mnoho lidí řeší složení jídelníčku do posledního detailu, ale na jednu věc zapomíná. Tělo nereaguje jen na to, co mu během dne dáme na talíř, ale také na čas, kdy jíme. A právě tady může být důvod, proč se někdo cítí lehce a plný energie, zatímco jiný bojuje s únavou, těžkým břichem i číslem na váze, které se dlouho nehýbe.
Právě tady přichází méně příjemné zjištění. Bez výraznějších zdravotních komplikací žijeme v průměru necelých 62 let, a pak se zdravotní stav u mnoha lidí začíná zhoršovat. Otázka proto nestojí jen tak, kolika let se dožijeme, ale hlavně v jaké kondici do vyššího věku dojdeme.
Odborníci se v tomhle směru shodují poměrně jasně. Cestu k delšímu životu ve slušné formě vidí ve zdravějším životním stylu a v důslednější prevenci. Právě preventivní prohlídky, pravidelný pohyb, odpočinek i větší péče o sebe podporují nejen lékaři, ale také zdravotní pojišťovny, které k podobným krokům motivují i různými příspěvky.
Zajímavý pohled nabídnul také výzkum, který mezi svými klienty uspořádala Kooperativa ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd. Do šetření se zapojilo 1 147 respondentů a otázky se týkaly životního stylu, volného času, pitného režimu i spánku. Ředitel Úseku Pojištění osob Petr Procházka k výsledkům uvedl, že optimisticky rozhodně nepůsobí. A při pohledu na konkrétní odpovědi je zřejmé proč.
Jedním z největších problémů je nedostatečný pitný režim. Doporučené 2 až 3 litry tekutin denně podle výsledků skutečně vypije jen zhruba třetina lidí, tedy přibližně 3 lidé z 10. Psycholožka a nutriční poradkyně Zuzana Douchová, která spolupracuje s AquaLife Institutem, upozorňuje, že tekutiny jsou pro organismus stejně důležité jako kvalitní jídlo, pohyb a odpočinek.
Vaše krevní skupina může odhalit víc, než tušíte. Napovědět má i o povaze a zdravotních rizicích
Svoji krevní skupinu spousta lidí zná jen ve chvíli, kdy ji potřebuje kvůli lékaři, těhotenství nebo darování krve. Přitom kolem ní už roky koluje řada teorií o tom, jak může souviset se zdravím, povahou i jídelníčkem. Takové úvahy jsou lákavé, protože slibují jednoduchý klíč k tomu, jak si nastavit život na míru. Jenže právě tady je potřeba rozlišovat mezi zajímavou teorií a tím, co je opravdu pevně podložené.
Když tělo nemá dostatek tekutin nebo je příjem nastavený špatně, může se to projevit únavou, bolestmi hlavy, psychickou nepohodou i zhoršeným stavem pleti. Lidé pak často sahají po lécích, cukru, kofeinu nebo drahé kosmetice, i když by v řadě případů pomohla mnohem prostší změna, tedy více a lépe pít.
Další slabinou je spánek. Potíže s ním podle průzkumu přiznává 6 lidí z 10 a pětina respondentů uvádí, že se s nimi potýká často. Znepokojivě působí i to, jak si lidé pomáhají. 13 procent z nich užívá prášky na spaní a 9 procent řeší usínání alkoholem. Ani jedna z těchto cest ale nepředstavuje dobré dlouhodobé řešení.
Terapeutka Renata Kotyzová vysvětluje, že za špatným spaním bývá velmi často psychika. Doporučuje proto večer na několik minut zpomalit a sepsat si myšlenky, které člověku zůstávají v hlavě. U někoho může fungovat lehká meditace, vědomé dýchání nebo krátké protažení před spaním. A pokud usnout nejde, radí nezůstávat v posteli za každou cenu. V takové chvíli je lepší odejít do jiné místnosti, chvíli si číst, poslouchat hudbu nebo dělat klidnou činnost a do postele se vrátit až ve chvíli, kdy se znovu dostaví ospalost.
Neméně výmluvně dopadl i pohled na stravování. Až 87 procent dotázaných podle projektu Kooperativy ví, jak by správná životospráva měla vypadat, jenže znalost sama o sobě nestačí. Na otázku, zda se skutečně snaží správně jíst a žít zdravě, odpovědělo jen 58 procent lidí, že spíše ano. Naopak 41 procent respondentů uvedlo, že spíše nebo rozhodně ne.
Pavla Tomicová jen září a vypadá skvěle. Po rozvodu si Ondřej Malý možná začíná leccos uvědomovat
Pavla Tomicová byla dlouhá léta veřejností vnímána jako žena s plnějšími tvary a nezaměnitelným hereckým výrazem. Po bolestivém rozpadu manželství s Ondřejem Malým se ale její život i vzhled výrazně proměnily. Výsledkem je nápadná změna, kterou lidé nepřehlédli. Herečka viditelně zhubla, působí svěžeji a mnozí se shodují, že jako by znovu rozkvetla.
Právě tady se ukazuje rozdíl mezi tím, co víme, a tím, co doopravdy děláme. Zdravá strava přitom není módní doporučení, ale základní podmínka dlouhodobého zdraví. Doktorka Eva Kociánová, garantka projektu Srdce v hlavě, upozorňuje, že dlouhodobě nevyvážený jídelníček zvyšuje riziko civilizačních onemocnění.
Nadbytek kalorií, cukrů, nasycených tuků a soli podle ní přispívá k vysokému krevnímu tlaku i zvýšené hladině cholesterolu a zároveň zatěžuje slinivku břišní, která reguluje hladinu cukru v krvi. Důsledkem pak může být obezita, cukrovka 2. typu i aterosklerotická onemocnění srdce a cév, mezi něž patří infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda.
Když se na ta čísla podíváte bez výmluv, vychází z nich jednoduchý závěr. O velké části toho, jak se budeme cítit za několik let, nerozhoduje náhoda. Nejvíc se na našem zdraví podepisují tři oblasti, které máme z velké části ve svých rukou. Kolik pijeme, jak spíme a co jíme. Právě na nich se totiž láme rozdíl mezi delším životem a delším životem, který má ještě kvalitu.