Dagmar Pecková otevřela dveře do domova s duší. Na Spořilově propojila eleganci, vzpomínky i rodinnou historii
Operní pěvkyně Dagmar Pecková proměnila dům na pražském Spořilově v osobité místo plné světla, starožitností a vzpomínek. Interiér, který vznikal s pomocí architektky, spojuje otevřený prostor, zimní zahradu i předměty s rodinným příběhem.
Dagmar Pecková nepatří k osobnostem, které by si domov zařizovaly jen podle trendů. Její pražský dům na Spořilově působí jinak. Je osobní, zabydlený a plný věcí, které mají vlastní příběh. Právě to z něj dělá místo, které nezaujme jen na první pohled, ale hlavně atmosférou. Pěvkyně ho koupila už na začátku 90. let a postupně z něj vznikl prostor, kde se potkává pohodlí, elegance i vzpomínky na dětství.
Dům pořídila v roce 1992 a jeho proměnu svěřila architektce Ivaně Kubeškové. Původní dispozice byla úplně jiná, v přízemí se nacházely tři oddělené místnosti. Právě tady ale přišel zásadní zásah, který dal celému bydlení dnešní podobu. Zůstaly jen nosné zdi a zbytek prostoru se otevřel tak, aby vznikla jedna velká obytná část pro každodenní život.
Šediny už nejsou něco, co se schovává. Přirozené stříbro dnes působí draze a sebevědomě
Ještě před pár lety mnoho žen bralo první šedivý pramen jako signál k okamžité návštěvě kadeřníka. Dnes se ale pohled mění. Šediny už nejsou jen symbolem věku, ale také vědomého stylu, přirozenosti a sebejistoty. Když se s nimi zachází citlivě a s dobrou péčí, mohou působit elegantněji než mnohé složitě udržované odstíny.
Stačí spát jen 90 minut denně. Polyfázový režim Leonarda da Vinciho budí obrovský zájem
Představa, že člověk skoro nespí a přesto funguje, bývá až nebezpečně svůdná. Více času na práci, více času na vlastní projekty, méně hodin „ztracených“ v posteli. Polyfázový spánek proto zní jako chytrý trik pro ty, kdo chtějí z každého dne vytěžit maximum. Jenže právě tady je potřeba ubrat romantiku a přidat zdravý rozum.
Na zadní část domu navíc přibyla zimní zahrada a právě ta patří k nejvýraznějším prvkům celého interiéru. Díky ní působí dům vzdušněji, světleji a zároveň útulně. Otevřený prostor dnes propojuje kuchyň, jídelnu, studovnu i část s krbem. Nejde tedy o reprezentativní salon, do kterého se člověk bojí posadit, ale o místo, kde se skutečně žije, vaří, odpočívá i setkává s blízkými.
Právě kuchyň je v domě řešená neobvykle. Není schovaná bokem, ale je přirozenou součástí hlavního obytného prostoru. Pecková si tak může při vaření udržet kontakt s děním kolem sebe a prostor funguje spíš jako živé centrum domu než jako oddělená pracovní zóna. To je detail, který o stylu bydlení vypovídá možná víc než drahé zařízení. Domov má sloužit člověku, ne naopak.
Jak dnes žije Miluna ze Slunce, seno…: Z někdejší potvory se stala schopná manažerka s tučným kontem
Pro mnoho diváků zůstane navždy spojená s filmovou Milunou, ale její skutečný život se od osudu známé postavy odvíjel úplně jinak. Petra Schmalzová, rozená Pyšová, se po výrazné herecké epizodě vydala cestou médií, komunikace a vrcholového managementu. A právě tahle proměna je na jejím příběhu možná zajímavější než samotná popularita, kterou jí přinesla slavná trilogie.
Mnoho Čechů netuší, že má doma absolutní poklad. Pokud máte tento popelník, jste milionáři
Reklamní popelníky dlouho patřily k věcem, které se doma spíš přehlížely. Ležely na chatách, v kredenci nebo ve sklepě a málokdo jim přisuzoval větší cenu. Jenže právě tyto předměty dnes spojují několik světů najednou. Design, reklamu, dobu vzniku i konkrétní značku. A když se sejde správné období, logo a zachovalý stav, může jít o velmi zajímavý sběratelský kus.
Interiér navíc nestojí jen na architektuře, ale i na drobnostech, které mu dávají charakter. V obývací části se objevují starožitnosti a předměty přivezené z rodiny a právě ty dělají z domu něco víc než jen hezky zařízený prostor. Mezi nimi je například starý šicí stroj, na kterém kdysi šila její babička. Pochází z dvacátých let minulého století. Společnost mu dělají i staré hodiny a také obraz, na který se pěvkyně dívala už v dětství. Některé věci si tak do nového domova nepřinesla kvůli dekoraci, ale proto, že k nim měla silný vztah.
Právě tahle kombinace je na jejím bydlení nejzajímavější. Na jedné straně promyšlený prostor upravený architektkou, na druhé straně památky na rodinu a domov v Medlešicích , kde vyrůstala. Výsledkem není chladný luxus, ale interiér, který působí přirozeně a zabydleně. Je vidět, že si Pecková nepotrpí na sterilní dokonalost. Mnohem bližší je jí prostředí, kde mají věci obsah a kde každý kout něco připomíná.
O Dagmar Peckové je navíc známé, že má blízko i k vaření a domácí atmosféře. Sama mluvila o tom, že recepty sbírá z různých zemí a baví ji objevovat cizí kuchyně. I to se do podoby domova promítá. Otevřená kuchyň uprostřed obytného prostoru nepůsobí náhodně. Zapadá do stylu života, v němž se jídlo, setkávání a sdílený čas stávají důležitou součástí každého dne.
Zajímavé je i to, že pěvkyně dlouhá léta žila mezi Českem a Německem. Vedle pražského domu má totiž také druhé bydlení v Německu, které bylo podle jejích slov větší a sloužilo hlavně rodinnému životu v době, kdy byly děti ještě doma. Pražský dům na Spořilově tak dnes působí jako velmi osobní zázemí , ke kterému se vrací nejen kvůli práci, ale i kvůli pocitu domova.
Na jejím bydlení je sympatické i to, že nepůsobí okázale, přestože se o něm mluví jako o luxusním. Luxus tu totiž nevzniká jen drahým vybavením, ale hlavně prostorem, světlem, promyšleným řešením a tím, že si majitelka dovolila zařídit si dům po svém. Ne podle očekávání okolí, ale podle toho, co jí dává smysl. I proto vedle krbu, piana a starožitného nábytku nepůsobí nic nepatřičně. Všechno do sebe zapadá.
Domov Dagmar Peckové tak není zajímavý jen tím, že v něm bydlí známá osobnost. Přitažlivý je hlavně tím, jak přirozeně spojuje minulost se současností . Otevřený prostor, zimní zahrada, rodinné starožitnosti i drobnosti se vzpomínkami vytvářejí celek, který má styl, ale zároveň i teplo. A právě to bývá v podobných domech to nejcennější.