Vlasta Chramostová by oslavila 100 let. Na domě, kde tajně hrála divadlo, jí odhalili pamětní desku

Patřila k výrazným českým herečkám, ale její život zdaleka nebyl jen o filmech a divadelních rolích. Vlasta Chramostová se kvůli svým postojům ocitla na dlouhé roky mimo oficiální kulturní scénu. Přesto se herectví nevzdala a vytvořila vlastní divadlo přímo ve svém bytě. Nyní její odvahu připomíná pamětní deska v Praze.
Na Vlastu Chramostovou se vzpomíná nejen jako na mimořádnou umělkyni, ale také jako na ženu, která se dokázala postavit tehdejšímu režimu. U příležitosti stého výročí jejího narození se uskutečnilo slavnostní odhalení pamětní desky na domě, který je neodmyslitelně spojený s jednou z nejpozoruhodnějších kapitol jejího života. Právě zde totiž vznikalo bytové divadlo, díky němuž mohla pokračovat ve své práci i v době, kdy jí komunistická moc znemožňovala veřejně vystupovat.
Pamětní desku vytvořila sochařka Marie Šeborová a slavnostního odhalení se zúčastnili zástupci pražské radnice, divadelního prostředí i herci, kteří na Chramostovou osobně vzpomínali. Mezi přítomnými nechyběli Zuzana Stivínová, Martina Preissová ani Miloslav Mejzlík. Právě posledně jmenovaný připomněl také soukromou stránku života slavné herečky, kterou poznamenala tragická ztráta syna Konráda.

Jiřina Bohdalová slaví 95 let. Nezastavila ji práce, těžké rány ani proměny doby
Jiřina Bohdalová má 3. května 2026 pětadevadesát let a její kariéra trvá téměř devět desetiletí. Pro jedny zůstává hlasem večerníčků, pro jiné hvězdou Televarieté, filmů Karla Kachyni nebo herečkou, která umí jediným pohledem změnit tón celé scény. Jubileum připomněly oslavy v Divadle Hybernia, nový dokument i vlna gratulací od kolegů. Za jejím věčným úsměvem je ale také příběh ženy, která dobře ví, že popularita se bez disciplíny a odolnosti neudrží.
Hereckou dráhu přerušila normalizace
Chramostová se narodila v roce 1926 a během své kariéry prošla několika zásadními životními etapami. Zpočátku patřila mezi uznávané herečky a objevovala se ve filmech, které se později zařadily mezi klasiku československé kinematografie. Po roce 1968 se však její profesní situace dramaticky změnila. Kvůli veřejným postojům a nesouhlasu s politickým vývojem postupně ztratila možnost běžně působit na divadelní scéně.
Pro mnoho umělců znamenal podobný zákaz konec veřejné kariéry. Chramostová ale našla jinou cestu. Společně se svými kolegy začala organizovat divadelní představení v soukromém prostoru, kam přicházeli pozvaní diváci. Z obyčejného bytu se tak stalo místo, kde se kultura udržovala navzdory politickým zákazům. Nešlo přitom pouze o uměleckou činnost, ale také o způsob, jak zachovat svobodu projevu v prostředí, které ji výrazně omezovalo.

Iva Janžurová měla namále ještě před narozením. Herectví si pak musela vybojovat doma i na DAMU
Iva Janžurová dnes patří k hereckým legendám, její cesta na svět i na jeviště ale byla mnohem dramatičtější, než by se mohlo zdát. Maminka se ve vyšším věku dalšího dítěte bála a rodina podle hereččiných vzpomínek zvažovala, zda těhotenství vůbec donosí. Později se Janžurová narodila doma v kuchyni a za sen stát se herečkou si vysloužila od matky jasný odpor. Na DAMU ji nakonec přijali až poté, co se situace u zkoušek nečekaně obrátila.
Po Chartě 77 přišel návrat na veřejné jeviště
Herečka patřila také mezi signatáře Charty 77. Její veřejné postoje měly značné profesní i osobní důsledky, avšak po listopadu 1989 se mohla znovu vrátit na oficiální divadelní scénu. Později působila mimo jiné v Národním divadle, kde mohla navázat na práci, kterou jí předchozí režim na dlouhá léta znemožnil.
Odhalení pamětní desky má proto význam, který přesahuje samotnou připomínku narozenin významné herečky. Připomíná období, kdy se i kulturní činnost mohla stát projevem občanské odvahy. Vlasta Chramostová zemřela v roce 2019 ve věku 92 let, její příběh ale zůstává součástí českých divadelních dějin i historie odporu proti normalizaci.