Jiřina Bohdalová slaví 95 let. Nezastavila ji práce, těžké rány ani proměny doby
Jiřina Bohdalová má 3. května 2026 pětadevadesát let a její kariéra trvá téměř devět desetiletí. Pro jedny zůstává hlasem večerníčků, pro jiné hvězdou Televarieté, filmů Karla Kachyni nebo herečkou, která umí jediným pohledem změnit tón celé scény. Jubileum připomněly oslavy v Divadle Hybernia, nový dokument i vlna gratulací od kolegů. Za jejím věčným úsměvem je ale také příběh ženy, která dobře ví, že popularita se bez disciplíny a odolnosti neudrží.
Jiřina Bohdalová oslavila v neděli 3. května 2026 své 95. narozeniny a česká kultura tím připomíná osobnost, která před kamerou stála už jako šestileté dítě v roce 1937. Tak dlouhá kariéra je sama o sobě výjimečná, u Bohdalové je ale ještě nápadnější to, že se nikdy nezúžila na jednu škatulku. Dokázala být komediantkou, dramatickou herečkou, televizní bavičkou, hlasem dětských postav i ženou, která na jevišti zvládla jedinou replikou převzít kontrolu nad celým sálem.
K jejímu jubileu se letos sešlo hned několik připomínek. Česká televize zařadila do programu filmy a pořady spojené s její tvorbou, televize Nova připravila dokument Jiřina Bohdalová: A jede se furt dál a Český rozhlas uspořádal v pražském Divadle Hybernia narozeninový Tobogan. Ve vyprodaném sále jí podle ČTK tleskalo více než 800 diváků vestoje a mezi hosty byli Bolek Polívka, Miroslav Donutil, Karel Šíp, Petr Kostka, Carmen Mayerová nebo francouzský herec Gérard Depardieu.
Dana Morávková si užívá dovolenou v New Yorku. Místní lidé si jí pletou s hollywoodskou hvězdou
New York umí módu prověřit nemilosrdně. O to víc vynikne žena, která se v rušném městě neztratí, ale naopak do něj zapadne s lehkostí a elegancí. Redakce si na aktuálních snímcích Dany Morávkové všimla outfitu, který působí promyšleně, žensk y a velmi metropolitně.
Luxusní bydlení Romana Janouška v Podolí nepřestává dráždit. Bílá kostka ve svahu budí pozornost už 10 let
Na strmém podolském svahu stojí dům, který v Praze budí emoce už dlouhé roky. Na první pohled zaujme svou velikostí, čistě bílou fasádou i polohou, která z něj dělá nepřehlédnutelný bod celé lokality. Nejde však jen o architekturu. S touto adresou se postupně propojila i témata moci, peněz, vlivu a sporů, které kolem ní dodnes vyvolávají silné reakce.
Od dětské role k herecké jistotě
Bohdalová začala před kamerou v grotesce Pižla a Žižla na cestách. V dalších letech se objevila ve filmech Zlatý člověk a Madla zpívá Evropě, ale skutečný profesní oblouk přišel až po studiích a divadelních začátcích. Po DAMU nastoupila k Janu Werichovi do Divadla ABC, později se na dlouhé roky usadila v Divadle na Vinohradech a po roce 2000 působila také v Divadle Na Jezerce.
Právě kombinace divadla, filmu a televize z ní udělala herečku, kterou znají různé generace z úplně jiných důvodů. Starší diváci si ji spojují s filmovými rolemi a televizními estrádami, mladší s pohádkami a večerníčky, v nichž její hlas získal samostatný život. Křemílek a Vochomůrka, Rákosníček nebo Malá čarodějnice nejsou jen animované postavy. Pro mnoho lidí mají hlas, který se nedá zaměnit.
Jiřina Bohdalová bývá často označována za první dámu české komedie, jenže právě tohle označení ji trochu zmenšuje. Publikum rozesmála nesčetněkrát, ale její nejsilnější role často leží na hraně mezi humorem, úzkostí a tvrdou životní zkušeností. Film Ucho Karla Kachyni, kde hrála po boku Radoslava Brzobohatého, patří k rolím, které ukazují úplně jinou Bohdalovou než televizní scénky a zábavné pořady.
Viktorie Mertová alias Belladonna promluvila o vzácné nemoci. Někdy jí úplně znemožní normálně fungovat
Na obrazovce působí klidně, přesně a sebejistě. Když usedne proti soutěžícím, jen málokdo pochybuje, že má situaci pevně v rukou. Jenže mimo televizní studio je Viktorie Mertová výrazně zdrženlivější v tom, jak mluví sama o sobě. Přestože ji diváci znají jako lovkyni Belladonnu a obdivují její přehled, rychlost i schopnost pohotově reagovat, ona sama se na své schopnosti dívá s mnohem větší rezervou. Právě tenhle rozpor je na ní možná nejzajímavější.
Jana Uriel Kratochvílová mířila mezi světové hvězdy. Kvůli své prořízlé puse přišel tvrdý pád na dno
Jana Uriel Kratochvílová byla na české scéně vždycky úkaz. Nejen kvůli kostýmům a nespoutané energii, ale hlavně proto, že se nikdy nevešla do šablony, kterou po ní doba chtěla. Její příběh není jen o nezaměnitelném hlasu a známých hitech. Je také o tvrdohlavosti, odvaze a o ceně, kterou někdy člověk zaplatí za to, že odmítne být uhlazenější, tišší a přijatelnější.
Stejně podstatné jsou i pozdější dramatické výkony. Českého lva získala za roli ve filmu Fany a za Nesmrtelnou tetu, výrazně se připomněla také v televizních dramatech Klec a Svatá. Zkušenost z komedie jí přitom v dramatu nepřekážela. Naopak jí dávala přesnost, rytmus a cit pro okamžik, kdy se má emoce ještě držet pod pokličkou a kdy už musí ven.
Sama Bohdalová v rozhovoru pro Novinky připomněla, že život není jen smích. Mluvila o splněných snech, ale i o ranách, které k životu patří. Tahle schopnost nepůsobit jako nedotknutelná legenda, ale jako člověk, který si pamatuje radost i bolest, je jedním z důvodů, proč ji publikum nepřestalo sledovat ani po desítkách let.
Rodina, rány a soukromí pod drobnohledem
Za veřejným obrazem energické herečky je i osobní příběh, který nebyl jednoduchý. Na DAMU ji přijali až napotřetí a studium jí zkomplikovalo zatčení otce za protistátní činnost. V roce 1954 se provdala za inženýra Břetislava Staše a narodila se jí dcera Simona, později sama jedna z nejvýraznějších českých hereček. Podle zveřejněných vzpomínek tehdy Bohdalová zároveň řešila péči o rodinu, strach o otce ve vězení i snahu dokončit školu.
Její soukromý život se později nevyhnul pozornosti veřejnosti. Dlouho se mluvilo o vztahu s Radoslavem Brzobohatým, s nímž ji spojilo nejen manželství, ale i společná práce před kamerou. Přestože bulvár často staví její život na osudových mužích, mnohem přesnější je vidět Bohdalovou jako ženu, která si profesní jméno vybudovala sama. Muži v jejím životě patřili k příběhu, ale nikdy nebyli jeho hlavním obsahem.
Letošní narozeniny nebyly jen slavnostní. Jiřina Bohdalová krátce před nimi zrušila část veřejných akcí kvůli úmrtí své sestry Jaroslavy Henzelové, která žila od roku 1968 ve Švédsku. O to výrazněji působila veřejná oslava v Hybernii, kde se potkala radost z mimořádného jubilea s vědomím, že i velmi známý člověk prožívá osobní ztráty mimo světla reflektorů.
Na jevišti ale znovu ukázala, proč se kolem ní stále drží pověst herečky s neobyčejnou pohotovostí. Gratulantům odpovídala improvizací, rychlými replikami a humorem, který nepůsobí naučeně. Právě tahle okamžitá reakce je možná největší rozdíl mezi pouhou popularitou a skutečnou hereckou přítomností. Bohdalová nepřichází jen převzít kytici. Ona i z gratulace udělá situaci.
Dokument vyvolal zájem i otázky
Nový dokument A jede se furt dál měl být jednou z hlavních televizních událostí kolem jejích 95. narozenin. Nabízí vzpomínky Bohdalové, její dcery Simony Stašové, vnuka Vojtěcha Staše a řady kolegů. Objevuje se v něm také bývalý prezident Miloš Zeman, s nímž je herečka veřejně spojována kvůli své někdejší podpoře v prezidentské kampani.
Zjistili jsme, jak dnes bydlí Dagmar Havlová. Nemovitost za 150 milionů a k tomu další domov v lukrativní čtvrti
Některé nemovitosti nejsou jen místem k bydlení, ale i součástí osobního příběhu. Právě tak působí pražská vila, s níž je Dagmar Havlová dlouhodobě spojována. Jde o dům, který má nejen vysokou finanční cenu, ale i výrazný symbolický rozměr. A právě kombinace prestižní adresy, architektonické hodnoty a životních osudů z něj dělá jednu z nejzajímavějších rezidencí, o nichž se u známých osobností v Česku mluví.
Dcera Kaisera a Konvalinkové se potýká s démony. Karolína holdovala alkoholu a skončila v léčebně
Jméno Oldřicha Kaisera i Nadi Konvalinkové zná téměř každý, méně se ale mluvilo o tom, co musela jejich rodina zvládnout za zavřenými dveřmi. Jejich dcera Karolína zdědila výrazný umělecký talent, jenže do života jí zasáhl i problém, který už rodina jednou bolestně poznala. Později navíc přišlo další překvapení, které znovu obrátilo pozornost k soukromí slavného herce.
Recenze Seznam Zpráv upozornila, že dokument je spíš poctou než hlubší analýzou. To ale zároveň vystihuje problém, který se u Bohdalové vrací opakovaně. Je natolik známá, oblíbená a dlouho přítomná, že se o ní těžko mluví bez nánosu obdivu, nostalgie nebo předem hotových názorů. Přitom právě její život by unesl mnohem širší pohled, protože zahrnuje předválečné filmové začátky, protektorát, komunistický režim, televizní slávu, porevoluční proměny i současnou éru streamovacích platforem.
Tajemství její popularity není jen v talentu. Bohdalová vždy působila jako někdo, kdo práci bere vážně, ale sebe nehraje vznešeně. Dokázala být lidová bez podbízení, ostrá bez ztráty šarmu a dojemná bez sentimentu. To je kombinace, která se nedá snadno naučit a ještě hůř napodobit.
Zároveň je jednou z posledních osobností, které propojují téměř celé dějiny české audiovizuální zábavy. Zažila černobílý film, velká kamenná divadla, televizní estrády, normalizační zábavu, porevoluční film, seriály i současné dokumenty. Když se dnes mluví o tom, že ji znají děti, rodiče i prarodiče, není to fráze. Každá generace si z ní opravdu vybrala jinou Bohdalovou.
Po oslavách v Divadle Hybernia zůstává kolem Jiřiny Bohdalové hlavně jeden konkrétní fakt. V 95 letech je stále veřejně přítomná, stále se o ní natáčí, píše a mluví, a její jméno pořád vyvolává reakci. Česká televize její jubileum připomíná ve vysílání, dokument televize Nova vstupuje do divácké debaty a narozeninové gratulace pokračují i po oficiálním dni oslav.
- ČT24: Jiřině Bohdalové je 95 let, hraje téměř stejně tak dlouho
- ČeskéNoviny.cz: Jiřina Bohdalová oslavou před 95. narozeninami bavila vyprodané divadlo
- Novinky.cz: Jiřina Bohdalová: Splnilo se mi hodně snů, ale dostala jsem i přes hubu
- Seznam Zprávy: Jede se furt dál. Bohdalová slaví 95 let, v novém filmu o ní mluví i Zeman