Ve školních jídelnách nastane velká změna. Ministerstvo plánuje upravit, co budou děti obědvat
České školní jídelny se připravují na jednu z největších změn posledních let. Nová pravidla mají postupně proměnit skladbu jídelníčků, omezit některé méně vhodné potraviny a dostat na talíře více zeleniny, luštěnin, ryb nebo celozrnných obilovin. Povinný přechod se ale nakonec o rok odložil.
Školní oběd, jak ho znaly celé generace českých dětí, se má v následujících letech citelně změnit. Neznamená to, že by z jídelen ze dne na den zmizely tradiční omáčky, maso s přílohou nebo oblíbené polévky. Stát ale mění pravidla, podle kterých školní kuchyně plánují dlouhodobou skladbu jídelníčků. Nový systém má více odpovídat současným poznatkům o dětské výživě a větší prostor dostanou například zelenina a ovoce, luštěniny, ryby nebo celozrnné obiloviny. Současně se zpřesňuje pohled na množství volného cukru a tuků. Změna se týká takzvaného spotřebního koše, tedy systému, podle kterého jídelny sledují množství jednotlivých skupin potravin použitých při přípravě jídel.
Nový školní rok přinese největší změny prvním třídám: Přehled toho, co bude od září jinak
Začátek školního roku 2026/2027 nebude pro všechny děti jen návratem k aktovkám, učebnicím a rannímu vstávání. Největší změny čekají prvňáky a jejich rodiče. Přísnější pravidla už zasáhla odklady školní docházky, do početnějších prvních tříd přijdou asistenti pedagoga a mění se také pravidla pro opakování prvního ročníku.
Nová pravidla nakonec dostala roční odklad
Původně měly školní jídelny přejít na nový spotřební koš naplno od začátku školního roku 2026/2027. Tento termín ale nakonec neplatí. Přechodné období bylo prodlouženo až do 31. srpna 2027 a nové výživové normy tak mají být pro všechny povinné od 1. září 2027. Jídelny, které jsou na změnu připravené a podle nových pravidel již postupují, mohou v tomto režimu pokračovat. Ostatní získaly další rok na úpravu receptur, proškolení zaměstnanců, nastavení nákupů surovin i technické a provozní změny. Právě praktické připomínky školních kuchyní byly jedním z důvodů, proč stát původní harmonogram zmírnil.
Nejde přitom pouze o kosmetickou úpravu několika receptů. Nový spotřební koš podrobněji rozlišuje jednotlivé skupiny potravin a počítá například samostatně s masem, rybami, mlékem a mléčnými výrobky, volnými tuky, volnými cukry, zeleninou a ovocem, bramborami, celozrnnými obilovinami a pseudoobilovinami nebo luštěninami. Jídelny tak mají mít přesnější vodítko, z čeho má být dlouhodobě sestaven vyvážený dětský jídelníček. Výsledkem proto nemá být jednotné menu pro všechny školy, ale změna poměru surovin, které se během měsíce v jídelníčku objevují.
Méně sladkého, větší prostor pro luštěniny a celozrnné potraviny
Jednou z nejviditelnějších změn je větší důraz na kvalitu potravin a omezení nadbytečného cukru. Do sledovaných kategorií se nově výrazněji promítají také celozrnné obiloviny, pseudoobiloviny a luštěniny. V praxi tak mohou kuchaři častěji pracovat například s pohankou, jáhlami, ovesnými výrobky, různými druhy luštěnin nebo celozrnnými přílohami. Cílem není odstranit z jídelníčku tradiční česká jídla, ale doplnit je o pestřejší nabídku a změnit jejich zastoupení během celého měsíce.
Právě způsob zavádění nových surovin bude pro úspěch celé změny zásadní. Školní jídelny totiž musí řešit nejen nutriční hodnotu pokrmů, ale také jejich cenu, dostupnost surovin, vybavení kuchyně a samozřejmě to, zda děti připravené jídlo skutečně snědí. Kuchařky tak budou muset hledat recepty, které splní nové parametry, ale zároveň nepovedou k tomu, že značná část oběda skončí v odpadu. Rok navíc má jídelnám právě proto poskytnout čas na postupné zkoušení nových postupů místo skokové změny ze dne na den.
Řekové jedí v létě jednoduché jídlo, které zasytí i osvěží. Češi si ho rychle oblíbí
Když teploty stoupají, těžké teplé jídlo často ztrácí kouzlo. Řecká kuchyně má na léto jednoduchou odpověď v podobě chladivého jogurtu, okurky, olivového oleje, fety, oliv a pita chleba. Stačí pár surovin, jedna miska a večeře ve stylu mezze je na stole dřív, než se kuchyň stačí rozpálit.
Do škol mají mířit také české potraviny
Vedle změny spotřebního koše se rozbíhá další projekt, který může podobu veřejného stravování postupně ovlivnit. Projekt Z pole na talíř má vytvořit jednodušší cestu pro větší využívání českých a regionálních potravin ve školách, nemocnicích, domovech seniorů a dalších veřejných institucích. Vláda v červnu 2026 schválila materiál, který vytváří rámec pro postupné zvyšování zastoupení lokálních potravin v institucionálním stravování. Do projektu jsou vedle státu zapojeni také zemědělci, obchod, odborníci a Česká zemědělská univerzita.
Pozornost se přitom obrací i k plodinám, které bývaly v českých kuchyních běžnější než dnes. Mezi kandidáty pro širší gastronomické využití patří například kroupy z české pšenice a ječmene, jáhly, pohanka nebo oves. Smyslem není pouze návrat tradičních potravin, ale především vytvoření stabilního odbytu pro české producenty a zároveň systému, díky němuž budou velké kuchyně schopné získat potřebné množství surovin pravidelně a za předvídatelných podmínek. Právě logistika a dostatečné objemy jsou u školního stravování stejně důležité jako samotný původ potravin.
Školní batoh může ovlivnit držení celého těla. Rodiče by ho neměli vybírat jen podle věku
Výběr školního batohu není jen otázkou oblíbeného motivu, ceny nebo množství kapes. Pokud dítěti nesedí velikostí, konstrukcí nebo je po naplnění příliš těžký, může měnit způsob, jakým stojí i chodí. Rodiče by proto měli sledovat především postavu dítěte, hmotnost batohu a možnosti jeho správného nastavení.
Děti už mohou přijít i s vlastním jídlem
Školní stravování se mění ještě v jednom praktickém bodě, který se týká přímo rodičů a dětí. Pravidla umožňují dítěti, žákovi nebo studentovi přinést si vlastní jídlo a sníst ho společně s ostatními v době a prostoru určeném pro školní stravování. Školní jídelna tedy nemá dítě s vlastní krabičkou automaticky oddělovat od spolužáků. U menších dětí má v případě potřeby zajistit také nezbytnou pomoc při konzumaci jídla. Toto ustanovení se hodí například rodinám, které potřebují řešit specifické stravovací požadavky.
Celá reforma proto není jednou okamžitou změnou, která by od září obrátila školní jídelny naruby. Půjde spíše o několikaletý přechod k jinému způsobu plánování jídelníčků, větší pestrosti potravin a potenciálně také vyššímu zastoupení českých surovin. Pro rodiče bude nejviditelnější samozřejmě to, co děti skutečně dostanou na talíř. Pro samotné jídelny však změna znamená mnohem širší zásah do receptur, nákupů, skladování, výpočtů spotřebního koše i každodenního provozu. Právě proto stát nakonec přistoupil k ročnímu odkladu a povinný přechod stanovil až na září 2027.
energozrouti.cz, msmt.gov.cz, zakonyprolidi.cz, ceskepole.cz, makro.cz