Utěrku, kterou má 80 % Čechů v kuchyni, roznáší po bytě bakterie. Stačí vyměnit 1 kus a je klid

Kuchyňská utěrka vypadá nevinně, jenže právě ona často putuje mezi nádobím, rukama, pracovní deskou i sporákem. Když se používá na všechno, může se z praktického pomocníka stát nenápadný zdroj nečistot.
Kuchyňská utěrka se v mnoha domácnostech používá na nádobí, ruce, rozlitou vodu i rychlé setření linky, a právě tím vzniká problém. Vlhká látka dokáže zachytávat zbytky jídla, mastnotu i mikroorganismy z rukou nebo pracovní plochy. Pokud se pak stejnou utěrkou otře čistý talíř, sklenice nebo jídelní stůl, nečistoty se mohou šířit dál po kuchyni.
Nejhorší je jedna utěrka na všechno
Nejde o to, že by látková utěrka sama o sobě byla špatná. Problém začíná ve chvíli, kdy má v kuchyni příliš mnoho funkcí. Jednou poslouží na osušení rukou po krájení masa, podruhé na skleničky a za chvíli na kapku omáčky u sporáku. Právě střídání čistých a špinavých povrchů zvyšuje riziko přenosu bakterií.
Výzkumy opakovaně upozorňují, že kuchyňské hadříky a utěrky patří mezi častá místa, kde bakterie v domácnosti přežívají. Daří se jim hlavně tam, kde je vlhko, teplo a zbytky potravin. Typická kuchyň po vaření jim tak nabízí přesně to, co potřebují. Největší potíž navíc bývá v tom, že utěrka často na první pohled nevypadá špinavě.

Byt se v horku přehřívá hlavně odpoledne: Malé chyby doma zvednou teplotu ještě víc
Tropické dny dokážou z běžného bytu udělat dusnou past. Nejhorší bývá odpoledne, kdy se stěny, okna i nábytek prohřejí a domácnost už se ochlazuje jen těžko. Přitom často stačí nedělat pár běžných chyb.
Stačí vyměnit jeden kus a změnit zvyk
Nejjednodušší změna je oddělit utěrku na nádobí od utěrky na ruce a pracovní plochy. Jeden čistý kus by měl sloužit výhradně na sklenice, talíře a příbory. Druhý může být určený na ruce. Na linku, sporák nebo rozlité tekutiny je bezpečnější používat samostatný hadřík, který se pravidelně pere, případně jednorázovou papírovou utěrku.
Tato drobná změna je v praxi účinnější než drahé čisticí prostředky. Nevyžaduje žádnou velkou reorganizaci kuchyně, jen jasné pravidlo. Jakmile se utěrka dotkne syrového masa, vajec, špinavé pracovní desky nebo podlahy, neměla by už přijít do kontaktu s čistým nádobím.

Vlhká utěrka do šuplíku nepatří
Důležité je i sušení. Utěrka zmuchlaná u dřezu nebo zavřená ve vlhkém šuplíku schne pomalu a bakterie v ní mají lepší podmínky. Po použití by měla viset rozložená tak, aby mohla dobře proschnout. Jakmile začne zapáchat, je to signál, že měla skončit v koši na prádlo už dřív.
Prát by se měla často, ideálně na teplejší program podle materiálu a pokynů výrobce. U kuchyňských textilií se vyplatí nečekat celý týden. Domácnost, kde se denně vaří, pracuje se syrovým masem nebo kde jsou malé děti, by měla utěrky měnit ještě častěji.

Zjistili jsme místo, kde nyní bydlí Richard Genzer. Luxusní domov vyměnil za obyčejný hausbót na řece
Někteří lidé si odpočinek spojují s chalupou, jiní s apartmánem u moře. Richard Genzer si ale vybral úplně jiný způsob života. Známý herec a bavič tráví velkou část času na hausbótu, který pro něj není jen letní adresou, ale především prostorem, kde zpomalí, vypne a znovu nabere sílu. V jeho případě přitom nejde o žádnou módní pózu. Za rozhodnutím žít co nejblíž vodě stojí silný osobní zážitek i postupně vybudovaný vztah k místu, které mu dnes dává něco, co ve městě hledá jen těžko: klid.
Čistá kuchyň začíná u maličkostí
Kuchyňská hygiena nestojí jen na vydrhnutém dřezu nebo lesklé varné desce. Často rozhodují drobnosti, které se používají pořád dokola a bez přemýšlení. Právě utěrka je jednou z nich.
Nejlepší pravidlo je jednoduché. Jedna utěrka na čisté nádobí, druhá na ruce, samostatný hadřík na plochy. Jakmile se tyto role začnou míchat, čistá kuchyň může být čistá jen na pohled.
Food Standards Agency, USDA FSIS, NHS Inform, Food Protection Trends