Chyby ve Třech oříšcích pro Popelku, kterých si většina diváků nevšimne. Některé záběry překvapí i po letech

Pohádkové kostýmní doplňky a jezdecký bičík
AI ilustrace. Nejde o fotografii konkrétních osob, jejich majetku ani skutečné události.
Zdroj: generováno chatgpt

Tři oříšky pro Popelku nabízejí i po desítkách let drobnosti, které při běžném sledování snadno uniknou. Patří k nim proměnlivá poloha rekvizit, bičík objevující se během útěku na koni nebo nenápadný moderní prvek v zasněžené krajině. Ne všechno, co koluje v seznamech filmových chyb, však odpovídá obrazu na plátně. Některé údajné nesrovnalosti vznikly spíše opakováním divácké domněnky než pečlivým porovnáním záběrů. Právě rozdíl mezi skutečným detailem a rozšířenou legendou stojí za pozornost.

Pohádka režiséra Václava Vorlíčka měla československou premiéru 16. listopadu 1973 a postupně se stala neodmyslitelnou součástí vánočního televizního programu. Libuše Šafránková v ní ztvárnila Popelku, která se od tradiční představy bezbranné dívky výrazně odlišuje. Výborně jezdí na koni, dokáže zacházet se zbraní a prince v podání Pavla Trávníčka několikrát přelstí. Právě dynamické scény však přinesly situace, při nichž filmaři neuhlídali návaznost jednotlivých záběrů. Většina těchto nepřesností je natolik nenápadná, že při běžném sledování zůstává bez povšimnutí. Některé přitom stačí porovnat záběr po záběru.

Související článek
Nesvačilová ve Varech vsadila na růžovou: Vedle éterické Vagnerové ale její model neměl stejnou sílu.

Módní peklo z Varů: Nesvačilová se ztratila v růžové, zatímco Vagnerová vedle ní působila jako filmová víla

04. 07. 2026Celebrity

Karlovarský červený koberec umí být nemilosrdný. Stačí špatná barva, nešťastný střih a róba, která místo elegance začne bojovat s postavou. Petra Nesvačilová letos vsadila na něžnou růžovou, ale výsledek působil rozpačitě. O to víc vedle ní vynikla Hana Vagnerová, která podobnou barevnou linku zvládla mnohem lépe.

Bičík se objeví až při útěku

Jedna z nejzajímavějších nesrovnalostí se odehrává při prvním setkání Popelky s princem v zasněženém lese. Dívka narazí na mladé šlechtice při lovu a následně jim dokáže uniknout na princově koni. Pozornému divákovi však může být nápadné, že během útěku drží v ruce bičík, který před nasednutím neměla. Když později z koně sesedne, rekvizita už opět není vidět. Podobné nepřesnosti vznikají při natáčení scén, jejichž jednotlivé části se pořizují samostatně a následně se spojují střihem. Pokud se mezi záběry změní drobný předmět nebo jeho poloha, výsledná nesrovnalost se může dostat až do hotového filmu.

Další nepřesnost se objevuje ve scéně, kdy Popelka pere prádlo u potoka. Při změně záběru se mění rozmístění prádla a předmětů v jejím okolí. Podobně je tomu ve chvíli, kdy Dora dostane za úkol přebrat smíchanou čočku s kukuřicí. Vysypaná směs má nejprve stopu vytvořenou botou, která v pozdějším záběru už není patrná. Divák sledující především rozhovory postav si těchto rozdílů pravděpodobně ani nevšimne. Při opakovaném přehrání však ukazují, že jednotlivé části scén nebyly pořízeny se zcela totožným uspořádáním rekvizit.

V pohádkové krajině se objevilo elektrické vedení

Zatímco některé chyby souvisejí se střihem, jiné vznikly přímo při natáčení v exteriérech. V záběrech, v nichž čeledín Vincek v podání Vladimíra Menšíka pracuje u stromů, lze v pozadí zahlédnout elektrický sloup. Moderní technická infrastruktura přitom do prostředí pohádkového království nezapadá. Filmařům se ji nepodařilo z obrazu zcela vyloučit, takže zůstala součástí výsledné scény. Zajímavostí je rovněž lovecká scéna, při níž si někteří diváci všimli rozdílného vzhledu lišky mezi jednotlivými záběry. Samotný obraz ovšem nestačí k určení toho, jak štáb záběry se zvířetem technicky připravoval.

Pozornost přitahuje také útěk Popelky z královského plesu, během něhož ztratí svůj střevíček. Po návratu na statek projede vraty, která se za ní velmi rychle zavřou, přestože nikdo další není poblíž vidět. Když na místo dorazí princ, narazí již na zavřený vjezd. Není přitom vysvětleno, kdo vrata zavřel. V tomto případě jde spíše o drobnou dějovou nelogičnost než jednoznačně prokazatelnou technickou chybu. Film totiž nemusí ukazovat každý úkon, který se mezi dvěma záběry odehraje.

Související článek
Co dnes dělá Kolja ze slavného Svěrákova filmu: Z dětské hvězdy vyrostl úspěšný manažer s domy v Moskvě.

Filmového Kolju byste dnes nepoznali. Herectví pověsil na hřebík, místo toho prodává luxusní nemovitosti v Moskvě

28. 03. 2026Celebrity

Tvář malého Kolji si v Česku pamatují celé generace. Andrej Chalimon po mimořádném úspěchu slavného filmu vypadal jako dítě, kterému se otevírá velká herecká budoucnost. Jenže život jeho příběh obrátil jinam. Místo dalších rolí přišly návraty mezi Prahou a Moskvou, nenaplněná očekávání a nakonec úplně jiná kariéra, která mu přesto přinesla výrazný úspěch.

Natáčení komplikoval nedostatek sněhu i zákaz převozu koní

Za vznikem pohádky stojí také okolnosti, které divák z výsledného filmu nepozná. Původně se totiž počítalo s natáčením v letním období, ale kvůli možnostem východoněmeckého filmového studia DEFA se příběh přesunul do zimy. Tvůrci následně museli řešit značně rozdílné počasí na jednotlivých místech. Zatímco v Německu se potýkali s nedostatkem sněhu a využívali umělou sněhovou pokrývku, na Šumavě pracovali v hlubokém sněhu a mrazu. Problémy navíc způsobila nákaza slintavky a kulhavky v Československu, kvůli které nebylo možné převážet koně přes hranice. V některých scénách tak musela být podle místa natáčení využita různá zvířata.

Ani samotné pohádkové prostředí netvořilo jediné místo. Královský zámek představoval Moritzburg nedaleko Drážďan, zatímco pro venkovní podobu Popelčina statku posloužil vodní hrad Švihov na Klatovsku. Část zimních scén vznikla na Šumavě a interiéry se natáčely ve filmových ateliérech. Diváci přitom všechna tato místa vnímají jako jeden souvislý pohádkový svět. Jejich propojení je výsledkem práce kameramanů, výtvarníků a střihačů. Právě rozdílné lokace a podmínky natáčení patří k okolnostem, které mohou komplikovat zachování dokonalé návaznosti záběrů.

Některé údajné chyby se nepotvrdily

Ne všechny nepřesnosti připisované slavné pohádce jsou skutečnými chybami. Příkladem je opakovaně zmiňované tvrzení, že Popelka při jízdě lesem střídá bílé a modré punčochy. Podrobnější rozbor této scény však upozornil, že punčochy zůstávají modré a údajná změna barvy se nepotvrdila. Rozdílné osvětlení, zasněžené prostředí a kvalita filmového záznamu mohou při krátkých záběrech vytvářet zavádějící dojem. Podobné divácké postřehy je proto vhodné ověřovat přímo porovnáním konkrétních částí filmu. Samotné opakování určitého tvrzení na internetu ještě neznamená, že jde o skutečnou chybu.