Filmového Kolju byste dnes nepoznali. Herectví pověsil na hřebík, místo toho prodává luxusní nemovitosti v Moskvě
Tvář malého Kolji si v Česku pamatují celé generace. Andrej Chalimon po mimořádném úspěchu slavného filmu vypadal jako dítě, kterému se otevírá velká herecká budoucnost. Jenže život jeho příběh obrátil jinam. Místo dalších rolí přišly návraty mezi Prahou a Moskvou, nenaplněná očekávání a nakonec úplně jiná kariéra, která mu přesto přinesla výrazný úspěch.
Když se objevil ve filmu Kolja, působil jako chlapec, na kterého se prostě nedá zapomenout. Mnozí tehdy čekali, že si ho filmový svět rychle přivlastní a že po prvním velkém úspěchu přijdou další nabídky. Takové představy měli podle všeho hlavně jeho rodiče, protože jemu samotnému bylo v době premiéry teprve 6 let. Dnes je ale jasné, že jeho život se vydal úplně jinou cestou.
Zdeněk Svěrák vzbudil velký rozruch. První slova o slovenské milence překvapila
Navenek působí jako pár, který za desítky let společného života nic neotřáslo. Jenže ani dlouhé manželství Zdeňka Svěráka a jeho ženy Boženky se neobešlo bez chvílí, které musely bolet. Do vztahu, jenž začal ještě ve studentských letech a vyústil ve sňatek v roce 1959, podle vzpomínek z okolí natáčení zasáhlo i silné okouzlení jinou ženou.
Z někdejší dětské hvězdy se stal úspěšný muž v byznysu. Andrej Chalimon pracuje jako manažer v obchodu se švýcarskými hodinkami a v minulosti působil také jako vojenský personalista. Žije v Moskvě, kde vlastní několik nemovitostí, a podle dostupných informací rozhodně nepatří k lidem, kterým by se finančně nedařilo. Přesto jde o život, který si kdysi zřejmě nepředstavoval.
S herectvím se přitom zcela nerozloučil. Občas se stále objeví na konkurzu a zkouší, zda by se mu přece jen nepodařilo znovu prosadit. Výraznější úspěch se ale už nedostavil. Velká filmová kariéra, která po Koljovi vypadala téměř samozřejmě, zůstala nenaplněná.
Přitom nechybělo mnoho a všechno mohlo dopadnout jinak. Během natáčení chodil v Praze běžně do školy a podle jeho tehdejší učitelky se choval jako naprosto obyčejný kluk, kterému sláva do hlavy nestoupla. Spolužáci i děti z jiných tříd ho poznávali, oslovovali ho jménem filmové postavy a chtěli po něm podpisy. Protože tehdy ještě neuměl pořádně psát latinkou, podepisoval se jednoduše jako KOLJA.
V té době se zdálo, že zapadnout nemůže. Film se dostal až k oscarové nominaci a nakonec jako jediný český snímek získal cenu za nejlepší celovečerní neanglicky mluvený film. O to větší očekávání panovalo kolem toho, co bude s malým představitelem hlavní role dál. Zásadní zlom ale přišel ve chvíli, kdy ho rodiče po natáčení odvezli zpět do Ruska.
Zářila po boku své dcery. Mahulena Bočanová ukázala Márinku způsobem, který mnoho lidí nečekalo
Na fotografiích z nedávného plesu si mnoho lidí všimlo především půvabu, elegance a nápadné jemnosti. Jenže u Mahuleny Bočanové a její dcery Márinky se nedíváme jen na hezký moment ze společenské akce. Díváme se na vztah, za kterým stojí roky péče, trpělivosti, ochrany a každodenního přizpůsobování života tomu, aby byl svět pro jejich domácnost co nejklidnější.
Chtěli tam žít, jenže tehdejší krize tvrdě dopadala i na běžné rodiny a jejich životní úroveň. Rodina se proto v roce 1988 znovu vrátila do Prahy a Andrej tam začal chodit na základní školu. I tehdy se počítalo s tím, že by mohly přijít další herecké příležitosti. Jenže místo rozjezdu přišlo zklamání.
Po filmu následovala už jen role v reklamě. Krátce nato přišel další přesun do Moskvy, tentokrát už natrvalo, a s ním i naděje, že by se kariéra mohla znovu nastartovat alespoň tam. Několik menších rolí sice získal a v roce 2005 se objevil i ve filmu Skleníkový efekt, tím ale prakticky vše skončilo. Další výraznější nabídky už nepřišly.
Snažil se i jinak. Hlásil se na divadelní fakultu v Moskvě, přijetí se však nedočkal. V rozhovoru pro Českou televizi později vysvětloval, že se po roce 2006 v Rusku začal měnit formát filmové tvorby a stále častěji se natáčely sitkomy v ateliérech. Právě proto podle svých slov pochopil, že musí pokračovat jiným směrem a vybrat si jinou profesi.
Ani jeho soukromý život podle všeho nenabral úplně stabilní směr. V době zmíněného rozhovoru stálou partnerku neměl a přiznával, že stále hledá ženu, se kterou by chtěl zůstat. Současně naznačil, že se zatím věnuje hlavně podnikání a že lidé v jeho životě přicházejí i odcházejí.
Ilja Malinin ukazuje, kam se posunulo moderní krasobruslení. V jeho jízdách je talent, tvrdá škola i odvaha riskovat
Když se dnes mluví o mužském krasobruslení, jeho jméno zazní velmi rychle. Ilja Malinin není jen mimořádně talentovaný Američan s rodinným zázemím v bruslařské elitě. Je to sportovec, který dokázal spojit technickou přesnost, nervy ze železa a styl, kvůli němuž působí i nejtěžší prvky téměř samozřejmě. Právě tím se odlišuje od většiny konkurence.
Zajímavé je i to, jak silně film Kolja přežívá v české paměti dodnes. Některé věty z něj totiž znovu zazněly i ve chvíli, kdy začala ruská agrese vůči Ukrajině. Zdeněk Svěrák tehdy využil motiv známé repliky při propagaci webu určeného na pomoc lidem prchajícím z Ukrajiny, čímž připomněl, že některé filmové momenty mohou po letech získat až nečekaně aktuální význam.
A nakonec jedna drobnost, která celý příběh na chvíli odlehčí. Když se rozhodovalo o Oscarech, malý Andrej si slavnostní večer téměř neužil, protože ho skoro celý prospal. Měl totiž v hlavě jinou odměnu. Bylo mu slíbeno, že pokud film uspěje, podívá se do Disneylandu. A Jan Svěrák svůj slib skutečně splnil.