Nebezpečnou nemoc plic může prozradit zvláštní zvuk. Připomíná suchý zip nebo chůzi po sněhu
Nenápadná dušnost, dlouhodobý kašel nebo únava mohou být prvními projevy vážného onemocnění plic. Idiopatická plicní fibróza patří k chorobám s velmi nepříznivou prognózou, přesto o ní řada lidí vůbec neví. Lékaře může na problém upozornit i charakteristický zvuk při poslechu plic.
Zadýchávání při chůzi do schodů, menší výdrž nebo pocit, že člověk s přibývajícím věkem jednoduše ztrácí kondici, nemusí být vždy jen důsledkem nedostatku pohybu. Podobně se totiž může zpočátku projevovat idiopatická plicní fibróza, závažné onemocnění, při kterém se zdravá plicní tkáň postupně mění v tuhou zjizvenou tkáň. Plíce potom ztrácejí schopnost správně fungovat a nemocnému se stále obtížněji dýchá. Právě nenápadný začátek je jedním z důvodů, proč může nemoc dlouho unikat pozornosti.
Podle českých pneumologů žije s idiopatickou plicní fibrózou přibližně 1 500 lidí v Česku. Prognóza bez odpovídající léčby přitom není příznivá. Pět let od stanovení diagnózy přežívá bez léčby přibližně polovina pacientů a úmrtnost spojená s touto nemocí je podle odborníků vyšší než u řady nádorových onemocnění. Včasné odhalení proto může výrazně ovlivnit další průběh života pacienta.
Rakovina nebolí, tělo se postupně ozývá: Signály, které se nevyplatí dlouho svádět jen na stres
Rakovina je téma, které lidi děsí, a právě proto kolem ní vzniká mnoho polopravd. Někdo hledá diagnózu na internetu po každém píchnutí, jiný naopak měsíce přehlíží změnu, která by si zasloužila kontrolu. Bezpečnější cesta je znát své tělo, nepanikařit a nebát se včas zeptat lékaře.
Lékař může problém zaslechnout při obyčejném poslechu plic
Jedním z poměrně charakteristických znaků plicní fibrózy není pouze dušnost nebo kašel. Lékaře může upozornit také nezvyklý zvuk, který se objevuje při poslechu plic fonendoskopem. Pneumologové jej přirovnávají například k rozepínání suchého zipu nebo ke křupání zmrzlého sněhu pod nohama.
Právě tento příznak může být důležitý také při běžné návštěvě praktického lékaře. Pokud při poslechu plic zaznamená typické jemné praskání, může pacienta odeslat k dalšímu vyšetření. Čím dříve se podaří zjistit, co obtíže způsobuje, tím větší prostor mají lékaři k zahájení vhodné léčby.
Nemoc se přitom nemusí projevovat pouze při poslechu. U některých pacientů se objevují také takzvané paličkovité prsty. Konečky prstů se rozšiřují a nehty získávají výrazně vyklenutý tvar připomínající hodinová sklíčka. Mezi další možné projevy patří dlouhodobý suchý kašel, postupující dušnost, výraznější únava nebo nechtěné hubnutí.
Zadýchávání lidé často připisují věku nebo horší kondici
Problémem zůstává, že první příznaky nejsou příliš specifické. Člověk si nejprve všimne například toho, že se při rychlejší chůzi zadýchá více než dříve. Později mu může dělat problém cesta do kopce, schody nebo běžná fyzická práce. Právě takové změny si však mnoho lidí vysvětluje stárnutím, vyšší hmotností nebo tím, že se málo hýbou.
Podle doc. Martiny Šterclové, předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy České pneumologické a ftizeologické společnosti, jsou právě únava a postupně se zhoršující dýchání při námaze příznaky, které pacienti často podceňují. K lékaři se tak mohou dostat až v okamžiku, kdy je nemoc výrazněji omezuje v každodenním životě.
Idiopatická plicní fibróza přitom postupně mění strukturu plic. Původně pružná tkáň se zjizvuje, ztlušťuje a tuhne. Pacient má kvůli tomu stále menší funkční kapacitu plic a dýchání pro něj začíná být náročnější. Již vzniklé zjizvení současná medicína neumí jednoduše odstranit, léčba však může další postup choroby významně zpomalovat.
Včasná léčba může pacientům přidat roky života
V současnosti se při léčbě používají takzvaná antifibrotika. Jejich úkolem není již poškozenou plicní tkáň vrátit do původního stavu, ale zpomalit další jizvení a zhoršování funkce plic. Právě proto je zásadní, aby se nemoc podařilo zachytit co nejdříve.
Podle doc. Šterclové mohou současné možnosti léčby při včasném zahájení prodloužit dobu přežití nemocných až dvojnásobně. Moderní terapii však pacienti dostávají ve specializovaných centrech zaměřených na intersticiální plicní procesy. V České republice je takových pracovišť šestnáct. Antifibrotickou léčbu podle údajů odborné společnosti v současnosti využívá přibližně 800 pacientů s idiopatickou plicní fibrózou.
Lékaři zároveň očekávají rozšíření léčebných možností. V Evropě byla v roce 2026 po více než deseti letech schválena další možnost léčby idiopatické plicní fibrózy, kterou bude možné využívat samostatně nebo společně se současnými antifibrotickými léky. V Česku se nyní řeší podmínky její úhrady a dostupnost pro pacienty.
Přednostka Pneumologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Martina Koziar Vašáková uvedla, že odborná společnost jedná s plátci zdravotní péče také o možnostech zpřístupnění nové terapie v období před definitivním nastavením úhrad.
Plicní fibrózu někdy odhalí i screening rakoviny
K odhalování změn na plicích nepřímo pomáhá také program časného záchytu rakoviny plic. Přestože je jeho hlavním cílem vyhledávat nádory v časných stadiích, při vyšetření pomocí nízkodávkového CT mohou lékaři narazit také na jiné abnormality.
Podle pneumologů se fibrotické změny na plicích objevují přibližně u 3,5 procenta lidí vyšetřených v rámci tohoto programu. Ne všechny automaticky znamenají idiopatickou plicní fibrózu, část z nich však může být s některou z forem plicní fibrózy spojena a vyžaduje další posouzení.
Samotný pojem plicní fibróza navíc nezahrnuje pouze jednu chorobu. Fibrotické změny mohou doprovázet více než dvě stovky onemocnění označovaných souhrnně jako intersticiální plicní procesy. Celosvětově s nimi podle dostupných údajů žijí přibližně tři miliony lidí.
Stanislav (70): Po návratu z rehabilitace jsem odemkl prázdný byt. Tehdy jsem pochopil, že na sliby svých blízkých už čekat nemám
Když jsem si zlomil nohu a následně skončil na dlouhé rehabilitaci, děti mě uklidňovaly, že se o všechno postarají. Věřil jsem jim, protože člověk chce věřit vlastní rodině. Po návratu domů mě ale nečekala péče ani zájem, jen ticho, prach a lednice bez jídla.
Dlouhodobou dušnost není dobré automaticky svádět na věk
Občasné zadýchání po větší fyzické zátěži samozřejmě samo o sobě neznamená, že má člověk plicní fibrózu. Pozornost si ale zaslouží situace, kdy se schopnost zvládat běžnou zátěž postupně a bez zjevného důvodu zhoršuje, přidává se dlouhodobý kašel, výraznější únava nebo další neobvyklé příznaky.
Právě září, které je věnováno osvětě o plicních fibrózách, má podle odborníků připomenout, že některá vážná plicní onemocnění mohou dlouho působit nenápadně. V případě idiopatické plicní fibrózy přitom hraje čas významnou roli. Nemoc sice současná léčba nedokáže zcela odstranit, její postup ale lze brzdit a pacientům tak zachovat funkci plic a kvalitu života po delší dobu.
feedit.cz, zivotsplicnifibrozou.cz, MaVe