Muži v posteli netouží jen po sexu. O jedné důležité věci ale často nedokážou mluvit

Představa, že muži od intimního života očekávají především fyzické uspokojení, je příliš zjednodušená. Pro řadu z nich je stejně důležité vědomí, že je partnerka skutečně chce, přijímá a že před ní nemusejí nic předstírat. Právě o těchto potřebách však někdy mluví obtížně.
Navenek může všechno působit jednoduše. Muž projeví zájem o milování, žena má pocit, že jde především o sex, a pokud zrovna nemá náladu, považuje odmítnutí za běžnou součást partnerského života. Jenže za touhou po fyzické blízkosti se někdy skrývá i potřeba ujištění. Nejde pouze o to, zda dojde k milování, ale také o pocit, že je člověk pro druhého přitažlivý, důležitý a žádoucí. Takové prožívání samozřejmě není výhradně mužské. Přesto se v některých vztazích stává, že muž o něm mluví méně otevřeně, než by si jeho partnerka přála.

Ticho ji pomalu ničilo. Alena se ve 45 letech rozhodla odejít a začít znovu
Po více než dvaceti letech manželství si začala připouštět něco, co dlouho odmítala vyslovit nahlas. Vztah, který kdysi považovala za běžný a funkční, se proměnil v tiché soužití bez radosti, blízkosti i společných plánů. Když děti odešly z domova, nezůstalo mezi nimi skoro nic, o co by se ještě dalo opřít.
I muži potřebují cítit, že jsou žádoucí
Výzkumníci, kteří vedli hloubkové rozhovory se třiceti muži ve věku od 30 do 65 let žijícími v dlouhodobých vztazích, popsali několik faktorů, které jejich sexuální touhu ovlivňovaly. Mezi nejvýznamnější patřil pocit, že jsou sami žádoucí, vzrušující a nečekané intimní situace, otevřená komunikace, zkušenost s odmítnutím i emoční spojení s partnerkou. Výsledky nelze automaticky vztáhnout na všechny muže, upozorňují však na to, že jejich touha nebývá oddělená od vztahu a každodenních emocí. Důležitá může být i zdánlivá maličkost. Pohlazení bez dalšího očekávání, pochvala vzhledu nebo spontánní polibek dávají partnerovi najevo, že si ho druhý všímá i mimo ložnici.
Někteří muži přitom vyrůstali v prostředí, kde se od nich očekávala sebejistota a zdrženlivost v projevování citů. Přiznat potřebu něhy nebo strach z odmítnutí proto mohou vnímat jako slabost. Jiný výzkum zaměřený na emoce mužů v partnerských vztazích ukázal, že jejich způsoby vyjadřování citů jsou velmi rozdílné. Zatímco někteří se drží zpátky, jiní bývají stejně emocionální nebo emocionálnější než jejich partnerky. Jediný univerzální návod proto neexistuje.

Ivo Šmoldas a jeho životní jistota. Po boku manželky Dany našel obdiv, klid i nadhled
Glosátor, překladatel a muž s nezaměnitelným humorem mluví o své ženě Daně s respektem, který se dnes jen tak nevidí. Jejich vztah trvá desítky let a podle Iva Šmoldase stojí na obdivu, toleranci i zvláštním receptu na spokojené manželství.
Blízkost nemusí pokaždé skončit milováním
Pro vztah může být důležité rozlišovat mezi dotekem, který vyjadřuje náklonnost, a dotekem, kterým partner navrhuje sex. Jestliže se každý polibek promění v očekávání pokračování, může druhá strana časem ztratit chuť i na obyčejné mazlení. Naopak tam, kde oba vědí, že něha nemusí k ničemu zavazovat, vzniká větší prostor pro spontánnost. Pomáhá také obyčejná otázka, co druhému právě chybí. Někdy to bude milování, jindy rozhovor, společný večer nebo chvíle, kdy se oba mohou obejmout bez telefonu v ruce.
Touha po blízkosti neznamená nárok na partnerovo tělo. Znamená spíše potřebu vědět, že i v dlouhém vztahu zůstává člověk pro druhého někým výjimečným. A právě tuto jistotu mohou muži potřebovat mnohem častěji, než o ní sami mluví.