Měl pověst chlapa, se kterým nebylo radno si zahrávat. Dnes ho diváci řadí mezi největší herecké legendy
Vzpomínka na Karla Heřmánka, herce s mimořádným charismatem, nezaměnitelným hlasem a darem pro role, které budily respekt i mrazení.
Karel Heřmánek patřil k hercům, které si diváci nespletli. Měl výrazný hlas, přirozenou autoritu a zvláštní schopnost dodat postavám hloubku, napětí i eleganci. Pro mnoho lidí zůstane navždy spojený s Luciferem z pohádky S čerty nejsou žerty, jeho herecký svět byl ale mnohem širší. Zasáhl film, televizi i divadlo a za desítky let vytvořil role, které v sobě nesly sílu, klid i temnější podtón. Jeho odchod proto bolel o to víc.
Byl jedním z těch herců, kteří na sebe nestrhávali pozornost okázale. Přesto stačilo málo. Pohled, způsob, jakým vedl větu, nebo ticho mezi slovy. Právě hlas byl jedním z jeho nejsilnějších poznávacích znamení. Zněl pevně, kultivovaně a samozřejmě. Uměl uklidnit i znejistit. Když promluvil, postava najednou získala váhu. Ať už hrál muže s noblesou, nebo někoho, z koho šel respekt, působil přesvědčivě bez zbytečných gest.
Pro nemocnou Laďku Něrgešovou nastaly nejtěžší chvíle. Čas hraje proti ní
Laďka Něrgešová ukazuje, jak vypadá život, když se nemoc nezastaví ani na minutu. Moderátorka bojující s agresivním nádorem mozku popsala léčbu bez příkras, od těžkého přístroje na hlavě po vyčerpání, které nekončí ani v noci. Přesto si drží humor, přišla o vlasy, po pauze se vrátila před kamery a všechno podřizuje jedinému přání, být co nejdéle se svými dětmi a zůstat jim nablízku.
Josef Kemr skrýval levobočka a střídal milenky. Přátelství s Hrušínským zničila osudová žena
Na obrazovce býval laskavý, ironický i tvrdohlavý. V civilu měl Josef Kemr pověst člověka, který neuhýbal ani před režimem, ani před lidmi, které měl rád. Právě tahle vnitřní pevnost z něj udělala herce, na kterého se nezapomíná.
Nejsilněji se tahle výjimečná kombinace charisma a vnitřní síly otiskla do role Lucifera v oblíbené pohádce S čerty nejsou žerty. Jeho čert nebyl jen pohádkovou figurou pro pobavení. Měl řád, důstojnost i jemně ironický odstup. Nepůsobil prvoplánově strašidelně, spíš jako někdo, kdo přesně ví, co si může dovolit a kde leží hranice. I proto tahle postava přežila desetiletí a stále funguje. Děsí jen tolik, kolik je třeba, a zároveň v sobě má zvláštní přitažlivost. Karel Heřmánek jí dal tvář, kterou si český divák pamatuje dodnes.
Právě v autoritativních a lehce temných rolích byl mimořádně silný. Nepotřeboval postavu tlačit do tvrdosti za každou cenu. Autorita z něj vycházela přirozeně. Dokázal zahrát moc, nadhled i nebezpečí tak, že působily uvěřitelně a lidsky zároveň. Nebyl to chladný typ herce. I v přísnějších rolích zůstával přítomný člověk z masa a kostí, což jeho postavy dělalo zajímavějšími a méně černobílými.
Vedle Lucifera ale nelze zapomenout ani na Fešáka Huberta, kde ukázal úplně jinou polohu. Tady se naplno projevila jeho lehkost, šarm a schopnost být elegantní bez manýry. Měl v sobě něco starosvětského a přitažlivého, co se nedalo naučit. Nepůsobil jako herec, který si charisma vyrábí. On ho jednoduše měl. I proto mu slušely role mužů, kteří vstoupí do místnosti a okamžitě změní její atmosféru.
Jinou, citlivější a civilnější stopu zanechal ve filmu Smrt krásných srnců. Právě podobné tituly připomínají, jak široký byl jeho herecký rejstřík. Nešlo jen o výrazné figury s temným nádechem nebo o muže s přirozenou autoritou. Uměl být i křehký, lidský a přesný v emocích, které se nehrají nahlas. V tom spočívala jedna z jeho největších předností. Nepotřeboval přehrávat, aby zůstal v paměti.
Výraznou kapitolu jeho života představovalo divadlo. Na jevišti byl doma a právě tam mohl naplno rozvíjet svůj smysl pro rytmus, napětí i práci se slovem. Divadelní publikum oceňovalo, že dokázal spojit profesionalitu s přirozeností. Nepůsobil okázale, ale přesně. Každé gesto mělo význam, každá replika své místo. Jeho přítomnost na scéně byla pevná a klidná, a přitom v sobě nesla energii, která držela pozornost od začátku do konce.
S jeho jménem je spojené také Divadlo Bez zábradlí, které se stalo důležitou součástí českého kulturního života. Nešlo jen o hereckou práci, ale i o dlouhodobou péči o prostor, kde se potkávali diváci s výraznými osobnostmi a silnými tituly. I tím zanechal stopu, která přesahuje jednotlivé role. Byl součástí generace, pro niž divadlo nebylo jen profesí, ale závazkem.
Když se dnes na Karla Heřmánka vzpomíná, často se vrací právě slova jako charisma, hlas a autorita. Bylo v něm ale ještě něco navíc. Vzácná schopnost nepůsobit prvoplánově. I když hrál výrazné postavy, nechával v nich prostor pro tajemství. Divák měl pocit, že za každou větou je ještě něco dalšího. Možná právě proto jeho role nestárnou. Nejsou jen dobře zahrané. Jsou prožité a pevně ukotvené.
Aleš Háma doma vsadil na rozum i nadhled. Jeho dům překvapí detailem, který se jen tak nevidí
Na první pohled moderní bydlení, které působí čistě a promyšleně. Při bližším pohledu ale vyjde najevo, že v domě Aleše Hámy nechybí ani praktičnost, ani osobitost, která z něj dělá místo s vlastním charakterem.
Markéta Davidová bojuje se zdravím. Druhá operace ukázala, jak krutě umí vrcholový sport zasáhnout i ty nejlepší
Když se u špičkové závodnice opakovaně vrátí stejné potíže, nejde už jen o nepříjemnou komplikaci, ale o zásadní zásah do kariéry, plánů i psychiky. U Markéty Davidové se to potvrdilo naplno. Česká biatlonistka má za sebou další operaci vyhřezlé ploténky, kterou tentokrát lékaři řešili zákrokem s implantátem a zpevněním obratlů. Následující týdny pro ni nebudou o závodech, výsledcích ani návratu na trať, ale hlavně o klidu, hojení a trpělivosti.
Jeho úmrtí zasáhlo veřejnost velmi bolestně. O to silněji, že okolnosti jeho odchodu byly tragické. V takové chvíli ale ještě víc vynikne, co po sobě zanechal. Nejen známé filmové a televizní role, ale i pocit, že české herectví přišlo o osobnost, která měla styl, vnitřní sílu a mimořádný dar zaujmout bez okázalosti.
Karel Heřmánek zůstává v paměti jako herec, který uměl být noblesní i znepokojivý, laskavý i přísný. A právě tahle vzácná dvojznačnost z něj dělala výjimečnou osobnost. Lucifer, Fešák Hubert, Smrt krásných srnců i desítky divadelních večerů dohromady skládají obraz muže, jehož talent měl sílu i jemnost. Takové herecké charisma se neobjevuje často.