Vedra dávají Čechům zabrat: Lékařka doporučila jednoduchý způsob, jak se ochladit i bez klimatizace
Když se ložnice večer ani trochu neochladí, ledová sprcha působí jako nejrychlejší cesta k úlevě. Podle odborníků ale může tělo reagovat jinak, než bychom čekali.
Když se člověk během tropické noci převaluje v posteli a nemůže kvůli horku usnout, první myšlenkou často bývá pořádně studená sprcha. Jenže právě prudké ochlazení pokožky může způsobit stažení kožních cév. Tělo se tím snaží omezit ztrátu tepla, takže pocit osvěžení nemusí znamenat, že se organismus skutečně lépe ochlazuje. Praktická lékařka Deborah Leeová proto upozorňuje, že extrémně studená voda není před spaním vždy nejlepší volbou. Fyziologické studie skutečně potvrzují, že ochlazení kůže vyvolává stažení cév a snižuje průtok krve pokožkou.
Tento dort dělala moje babička každé léto na osvěžení: Chutná lehce a nezatíží ani po letním obědě
Když je venku horko, těžké dezerty často ztrácejí kouzlo. Mátovo citronová dorta je přesně ten typ sladkosti, který působí svěže, vypadá hezky na stole a zvládnete ho připravit bez trouby.
Teplá koupel může fungovat překvapivě lépe
Mnohem zajímavější efekt může mít teplá koupel nebo sprcha s dostatečným předstihem před ulehnutím. Zahřátí pokožky zvýší prokrvení zejména v končetinách a po skončení koupele může tělo začít teplo snadněji odvádět. Následný pokles tělesné teploty přirozeně souvisí také s přípravou organismu na spánek. Fyziolog Tom Cullen upozorňuje právě na tento mechanismus. Nejde tedy o to vlézt rozpálený rovnou do postele, ale využít zahřátí jako první krok k následnému ochlazení těla, uvádí portál The Independent.
Výsledky odborného přehledu několika studií ukázaly, že teplá koupel nebo sprcha přibližně jednu až dvě hodiny před spaním může zkrátit dobu potřebnou k usnutí a zlepšit subjektivně vnímanou kvalitu spánku. Ve studiích se používala voda přibližně o teplotě 40 až 42,5 °C a pozitivní efekt byl zaznamenán už při koupeli trvající kolem deseti minut. Původní doporučení pracuje také s rozmezím 38 až 40 °C a dobou zhruba 15 až 20 minut. Není tedy nutné trávit večer dlouho ve vaně. Podstatnější je správné načasování.
Led na zápěstí nestačí: Japonci používají jednoduchý trik, který ochladí celé tělo
Když teploty vystoupají vysoko, tělo se často přehřeje rychleji, než si člověk připustí. Pomoci může jednoduchý postup známý z Japonska. Místo náhodného přikládání ledu na zápěstí se vyplatí chladit místa, kudy krev proudí těsně pod kůží.
Ventilátor pomůže, ale má své limity
Při spaní se zapnutým ventilátorem není důvod automaticky očekávat zdravotní problém. Proudění vzduchu může v horku přinášet citelnou úlevu, zvlášť když podporuje odpařování potu. Nemusí však být příjemné, když ventilátor celou noc míří přímo na obličej nebo tělo. U některých lidí může proud vzduchu vysušovat oči, nos nebo krk. Při skutečně extrémních teplotách navíc ventilátor přestává být spolehlivou ochranou před přehřátím. Aktuální doporučení pro období veder uvádějí, že elektrické ventilátory se mají používat při teplotách pod 40 °C. Nad touto hranicí už mohou tělo naopak zahřívat, píše web Deutsche Welle.
Samotná večerní koupel nezachrání noc v místnosti, která se celý den rozpaluje na slunci. Přes den proto pomáhá nechat okna zavřená, zastínit je žaluziemi nebo roletami a omezit zapnuté spotřebiče, které vytvářejí další teplo. Větrat má smysl hlavně večer a v noci ve chvíli, kdy je venkovní vzduch chladnější než vzduch uvnitř. Před spaním je vhodné vynechat alkohol a zvolit lehké oblečení i ložní prádlo. Právě kombinace chladnějšího pokoje a správně načasované sprchy nebo koupele může během horkých nocí přinést větší úlevu než několik minut pod ledovou vodou.