Nahlédněte do bydlení Jana Hrušínského. Stoletá vila v Nuslích skrývá neobvykle vysoké okno
Rodinná vila Hrušínských v pražských Nuslích není jen známou adresou slavného hereckého rodu. Dům z roku 1928 dnes funguje jako vícegenerační bydlení, kde má každá část rodiny vlastní patro a zároveň zůstává nablízku.
Rodný dům Jana Hrušínského stojí v pražských Nuslích a s jeho rodinou je spojen téměř celé století. Vila vznikla v roce 1928, tedy ve stejném roce, kdy se narodila hercova maminka. Postavit ji nechal dědeček Jana Hrušínského z matčiny strany Jan Kouba a dům se postupně stal jedním z pevných bodů celé herecké dynastie.
Jan Hrušínský se v domě narodil, prožil v něm dětství a po pracovním období mimo Prahu se do něj znovu vrátil. S Nuslemi spojuje i své profesní zázemí, protože jen pár kroků od rodinného domu je park Jezerka a v jeho okolí dnes funguje Divadlo Na Jezerce. Bydlení tak v jeho případě není oddělené od rodinné paměti ani od práce, která se v rodě předává už po generace.
Zjistili jsme místo, kde nyní bydlí Richard Genzer. Luxusní domov vyměnil za obyčejný hausbót na řece
Někteří lidé si odpočinek spojují s chalupou, jiní s apartmánem u moře. Richard Genzer si ale vybral úplně jiný způsob života. Známý herec a bavič tráví velkou část času na hausbótu, který pro něj není jen letní adresou, ale především prostorem, kde zpomalí, vypne a znovu nabere sílu. V jeho případě přitom nejde o žádnou módní pózu. Za rozhodnutím žít co nejblíž vodě stojí silný osobní zážitek i postupně vybudovaný vztah k místu, které mu dnes dává něco, co ve městě hledá jen těžko: klid.
Dům začínal jako dvoupatrový, později přibylo podkroví
Původní vila měla podle starších informací dvě hlavní obytná podlaží. V osmdesátých letech nechal Rudolf Hrušínský starší přistavět ještě podkroví. Právě tato úprava z domu udělala členitější vícegenerační bydlení, v němž jednotlivé části rodiny mohly žít odděleně, ale stále pod jednou střechou.
Rozdělení po patrech se v domě udrželo i později. V přízemí dnes žijí Jan Hrušínský s manželkou Miluší Šplechtovou, první patro má k dispozici jejich dcera Bára a horní patro obývá dcera Kristýna Hrušínská s manželem Matějem Balcarem a syny. Každá domácnost má vlastní prostor, což je u vícegeneračního bydlení zásadní rozdíl proti soužití v jednom bytě.
Staré pražské vily často nabízejí velkorysé pokoje, vyšší stropy a členité dispozice, ale zároveň vyžadují promyšlené úpravy. Ve vile Hrušínských zůstala část historického vybavení a osobních předmětů, zatímco kuchyně, koupelny a některé povrchy se v průběhu let měnily podle potřeb současného bydlení. Takový přístup chrání atmosféru domu, aniž by rodinu nutil žít jako v muzeu.
Rodinné věci zůstaly součástí interiéru
Dům Hrušínských je známý tím, že v něm nezmizely všechny stopy po předchozích generacích. Na stěnách se objevují fotografie a obrazy, část nábytku pochází z minulosti rodiny a v bytě Kristýny Hrušínské se dochovaly i předměty spojené s Rudolfem Hrušínským starším. Mezi nimi se zmiňují staré housle a psací stůl, u kterého dnes pracuje režisér a scenárista Matěj Balcar.
Právě kombinace starého a nového je u podobných domů nejpraktičtější. Krb, masivní stůl nebo původní skříň mohou zůstat výrazným prvkem místnosti, ale koupelna, elektroinstalace, kuchyňská linka nebo podlahy musejí odpovídat běžnému provozu. U starších vil se vyplatí nechat před větší rekonstrukcí prověřit rozvody, vlhkost, stav střechy a nosné zdi, protože opravy skryté za omítkou bývají dražší než viditelné úpravy interiéru.
Podkroví získalo terasu i dětský pokoj navíc
Horní byt, ve kterém žije Kristýna Hrušínská s rodinou, ukazuje, jak se dá starší dispozice přizpůsobit současnému životu. Podle dostupných popisů se v bytě modernizovala kuchyň a koupelna, měnily se podlahy a prostor kolem krbu prošel úpravou obkladů. Část starého vybavení ale zůstala, takže byt nepřišel o rodinný charakter.
Zajímavým detailem je bývalý pokoj pro služebnictvo. U starších vil býval podobný pokoj často mimo hlavní byt, například u chodby nebo schodiště. Rodina ho po stavební úpravě připojila k obytné části a vznikl z něj dětský pokoj. Takové řešení může ve starém domě přidat cenné metry, ale vždy záleží na nosnosti stěn, požárních předpisech, větrání a možnosti legálně propojit místnosti.
K podkrovnímu bydlení patří také terasa. V horních patrech bývá venkovní prostor velkou výhodou, zvlášť pokud v domě žije rodina s dětmi a zahrada není vždy po ruce. Terasa ale u starší vily vyžaduje pravidelnou kontrolu hydroizolace, zábradlí a odtoku vody, protože drobné zatékání může poškodit konstrukci pod ní.
Zjistili jsme, jak dnes žije Zdeněk Pohlreich. Jeho domov není žádným luxusem, většinu fanoušků překvapí
Zdeněk Pohlreich oslavil 10. dubna 2026 své 69. narozeniny a už řadu let žije s rodinou v domě přibližně dvacet kilometrů od centra Prahy. Vedle českého zázemí vlastní také nemovitost na Floridě, kterou si pořídil v roce 2016. Na jeho bydlení je zajímavé hlavně to, že místo okázalosti sází na funkčnost, pohodlí a dobře promyšlený provoz.
Vícegenerační bydlení funguje jen s jasnými hranicemi
Rodina Hrušínských má v domě uspořádání, které je pro vícegenerační bydlení nejpřehlednější: každá domácnost obývá vlastní patro. To dává soukromí rodičům, dospělým dětem i vnoučatům. Zároveň zůstává výhoda blízkosti, například při hlídání dětí nebo při běžné pomoci kolem domu.
Podobný model má ale smysl jen tehdy, když se předem vyřeší provozní věci. Každé patro by mělo mít vlastní kuchyňské zázemí, koupelnu, místo na ukládání věcí a dveře, za nimiž má domácnost klid. U rodinných vil se také vyplatí domluvit pravidla pro zahradu, parkování, společné opravy, rozdělení plateb za energie a péči o společné části domu.
U Hrušínských se dům stal i předmětem rodinných sporů, které se podle veřejně dostupných informací táhly řadu let. Právě u vícegeneračních domů proto nestačí domluva „mezi svými“. Pokud v jednom domě žije více rodin, je praktické mít jasně vyřešené vlastnické podíly, přístup do společných prostor, způsob financování větších oprav a budoucí dědické vypořádání.