Andělský dům Jiřího Bartošky budí pozornost. Luxusní chalupa působí jako palác pro nejnáročnější hosty
Jiří Bartoška patřil k lidem, kteří dokázali ovládnout jeviště, filmové plátno i celý festivalový sál jediným pohledem. Po jeho smrti 8. května 2025 zůstaly desítky rolí, proměněný karlovarský festival a také dům, který o něm vypovídá víc, než by se na první pohled zdálo. Jeho moderní chalupa Engel House u Karlových Varů není romantická roubenka, ale promyšlené víkendové sídlo ze dřeva, kovu, skla a ticha krajiny.
Jiří Bartoška zemřel 8. května 2025 ve věku 78 let a česká kultura tím přišla o jednu z nejcharismatičtějších osobností posledních desetiletí. Pro diváky byl hercem s nezaměnitelným hlasem, pro filmaře prezidentem karlovarského festivalu a pro své okolí mužem, který si dokázal držet styl bez velkých gest. Právě tak působí i jeho moderní chalupa v Andělské Hoře nedaleko Karlových Varů, známá jako Engel House. Na první pohled klidná stavba v krajině, uvnitř ale precizně vymyšlený dům, kde se potkává příroda, architektura a soukromí.
Bartoška se narodil 24. března 1947 v Děčíně. Původně nesměřoval k herectví tak samozřejmě, jak by se mohlo zdát z jeho pozdější kariéry. V mládí ho lákalo výtvarné umění a chtěl se věnovat dějinám umění. K divadlu se podle vzpomínek dostal spíš náhodou, když za něj Jana Švandová a Eliška Balzerová podaly přihlášku na brněnskou JAMU. Přijali ho hned napoprvé a z náhody se stala profese na celý život.
Po škole prošel brněnskou Husou na provázku, Činoherním studiem v Ústí nad Labem a později pražským Divadlem Na zábradlí. Na jevišti hrál výrazné mužské typy, dramatické charaktery i role, které vyžadovaly nadhled a přesné načasování. Po odchodu z Divadla Na zábradlí se podílel také na vzniku Divadla Bez zábradlí.
Takto dnes bydlí Dana Morávková: luxusní dům za 36 milionů korun si herečka maximálně vychvaluje
Dana Morávková si po letech městského bydlení dopřála velkou změnu. Místo podkrovního bytu zvolila moderní vilu v klidnější části Prahy, kde našla více prostoru, soukromí i každodenní kontakt se zahradou a výhledem, který podle dostupných informací patřil k hlavním důvodům celé proměny.
Herec, kterého si lidé pamatovali podle hlasu
Ve filmu a televizi začal být viditelný už od sedmdesátých let. Hrál v titulech jako Hřiště, Osada havranů, Katapult nebo Oldřich a Božena. Diváci si ho ale ve velkém spojili hlavně se seriálem Sanitka, kde ztvárnil lékaře Skalku. Patřil k těm televizním postavám, které se lidem dostaly pod kůži natolik, že jejich osud prožívali skoro jako skutečnou zprávu ze života.
Bartoška nebyl hercem jedné škatulky. Uměl působit jako svůdce, lékař, drsný muž, šlechtic, farář, pohádková autorita i unavený muž, který se rozhodne změnit život. Výraznou dramatickou stopu zanechal ve filmu Je třeba zabít Sekala, kde mu role faráře přinesla nominaci na Českého lva. V roce 1999 získal Českého lva za vedlejší roli ve filmu Všichni moji blízcí.
Pozdější generace ho znaly také z komedií. Velký divácký návrat mu přinesla Teorie tygra, kde hrál muže, který se vzbouří proti zaběhnutému životu a začne si znovu řídit vlastní dny. Objevil se také v populárních filmech Líbáš jako Bůh, Líbáš jako ďábel nebo v pohádce Anděl Páně, kde ztvárnil Pána Boha.
Zjistili jsme místo, kde nyní bydlí Richard Genzer. Luxusní domov vyměnil za obyčejný hausbót na řece
Někteří lidé si odpočinek spojují s chalupou, jiní s apartmánem u moře. Richard Genzer si ale vybral úplně jiný způsob života. Známý herec a bavič tráví velkou část času na hausbótu, který pro něj není jen letní adresou, ale především prostorem, kde zpomalí, vypne a znovu nabere sílu. V jeho případě přitom nejde o žádnou módní pózu. Za rozhodnutím žít co nejblíž vodě stojí silný osobní zážitek i postupně vybudovaný vztah k místu, které mu dnes dává něco, co ve městě hledá jen těžko: klid.
Muž, který pomohl zachránit Vary
Jeho druhou velkou rolí nebyla postava ve filmu, ale funkce prezidenta Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Do čela festivalu se postavil v roce 1994 a společně s Evou Zaoralovou a týmem festivalu pomohl proměnit akci, která po sametové revoluci hledala budoucnost, v respektovanou mezinárodní přehlídku. Pro české prostředí to nebyla jen kulturní událost, ale také výkladní skříň země směrem do světa.
Na červeném koberci působil přirozeně. Uměl mluvit s hvězdami světového filmu, s českými herci i s běžnými diváky, kteří do Varů jezdili za atmosférou. Festival po jeho smrti oznámil, že pozice prezidenta zůstane in memoriam Jiřímu Bartoškovi. Vedení převzal výkonný ředitel Kryštof Mucha, ale symbolické místo festivalového prezidenta zůstalo spojeno právě s Bartoškovým jménem.
Bartoška se zapsal i do společenského dění po listopadu 1989. Patřil k osobnostem Občanského fóra a veřejně vystupoval v době, kdy se rozhodovalo o směru země. Jeho hlas tehdy nebyl jen herecký, ale občanský. I proto na něj kolegové po smrti nevzpomínali pouze jako na tvář z filmů, ale jako na člověka s postojem.
V soukromí byl Bartoška spojený hlavně se svou manželkou Andreou. Vzali se v roce 1976 a společně měli dvě děti, dceru Kateřinu a syna Jana, kterému se říká Janek. Jejich vztah býval v médiích často připomínán právě proto, že v prostředí herecké profese působil nezvykle stabilně.
V posledních letech se Bartoška potýkal s rakovinou. Poprvé mu byla diagnostikována v roce 2014, později se nemoc vrátila. Veřejně o ní mluvil střídmě a bez sebelítosti. I v době léčby zůstával spojený s festivalem, herectvím a veřejným životem, pokud mu to zdravotní stav umožňoval.
Engel House není chalupa v klasickém smyslu
Když se řekne chalupa, většina lidí si představí starou roubenku, kamna, nízké stropy a chalupářskou patinu. Bartoškův Engel House je úplně jiný příběh. Stojí v obci Andělská Hora nedaleko Karlových Varů a název domu odkazuje k původnímu německému názvu místa Engelsburg. Přesnou polohu soukromé nemovitosti není vhodné uvádět, veřejně dostupné informace ale popisují dům jako výraznou moderní stavbu v romantické krajině pod skálou a zříceninou gotického hradu.
Projekt vznikl podle návrhu architektonické kanceláře CMC architects. Dům byl dokončen v roce 2017, v roce 2018 byl za Karlovarský kraj nominován na Českou cenu za architekturu a v roce 2019 získal ocenění BIG SEE za design. Nešlo tedy jen o celebritní bydlení, ale o stavbu, která zaujala i odborníky.
Engel House má podle dostupných údajů obytnou plochu téměř 350 metrů čtverečních a leží na pozemku o výměře 2163 metrů čtverečních. Ve skutečnosti jde spíše o celoroční moderní rekreační dům než o víkendovou chatu. Počítá s letním i zimním provozem, s komfortem pro majitele i hosty a s výhledy, které jsou jednou z hlavních předností celého místa.
Jak dnes žije Miluna ze Slunce, seno…: Z někdejší potvory se stala schopná manažerka s tučným kontem
Pro mnoho diváků zůstane navždy spojená s filmovou Milunou, ale její skutečný život se od osudu známé postavy odvíjel úplně jinak. Petra Schmalzová, rozená Pyšová, se po výrazné herecké epizodě vydala cestou médií, komunikace a vrcholového managementu. A právě tahle proměna je na jejím příběhu možná zajímavější než samotná popularita, kterou jí přinesla slavná trilogie.
Zvenku dřevo, plech a přísná jednoduchost
Architekti u domu navázali na tvar tradičního venkovského stavení. Použili sedlovou střechu a dřevěný štít, ale všechno převedli do současného jazyka. Výsledkem není kopie staré chalupy, nýbrž moderní dřevostavba, která si z venkovské architektury bere proporce, střídmost a vztah ke krajině.
Na štítech se objevuje smrkové dřevo opalované ohněm. Střecha má šedou plechovou krytinu a nižší jednopodlažní část domu je obložená reznoucím plechem Corten. Ten je zvolen záměrně, protože postupně mění barvu, získává patinu a lépe zapadá do okolí. Dům tak nestárne proti krajině, ale spolu s ní.
Dispozice domu je popisována jako křížová, zároveň působí částečně uzavřeně a v hlavních obytných místnostech pracuje s orientací do otevřené krajiny. Vyšší dvoupodlažní hmota se sedlovou střechou se protíná s nižším objemem s cortenovou fasádou. Díky tomu stavba nevypadá jako jeden mohutný blok, ale jako promyšleně členěný dům, který nabízí různá zákoutí, výhledy a míru soukromí.
Zdeněk Svěrák vzbudil velký rozruch. První slova o slovenské milence překvapila
Navenek působí jako pár, který za desítky let společného života nic neotřáslo. Jenže ani dlouhé manželství Zdeňka Svěráka a jeho ženy Boženky se neobešlo bez chvílí, které musely bolet. Do vztahu, jenž začal ještě ve studentských letech a vyústil ve sňatek v roce 1959, podle vzpomínek z okolí natáčení zasáhlo i silné okouzlení jinou ženou.
Uvnitř dominuje dřevo, tmavá podlaha a výhledy
Interiér Engel House nestojí na dekoracích, ale na materiálech. Hlavním prvkem je dřevo, které není schované pod omítkou. Velkoformátové dřevěné konstrukční panely a stěny zůstávají viditelné a tvoří základ atmosféry domu. Jsou opatřené bílou lazurou, takže interiér nepůsobí těžce, přesto si zachovává teplo dřevostavby.
K bíle lazurovanému dřevu se přidává tmavá dřevěná podlaha a tmavé dýhované obložení ve vstupní části. Právě kontrast světlých stěn a tmavých ploch dává domu výraz, který někteří obdivují pro čistotu a jiní ho mohou vnímat jako až příliš strohý. Bartoškovo bydlení ale zjevně nemělo působit okázale. Luxus se tu neukazuje zlatem ani zdobností, ale prostorem, tichem a kvalitou detailu.
Doplňkovým materiálem je černý surový plech. Objevuje se například na obložení krbu, který je jedním z výrazných prvků interiéru. V kuchyni se podle popisu uplatňuje hnědošedý corian na pracovní desce. Celek tak působí civilně, pevně a mužsky, bez zbytečných ozdob, ale s přesným smyslem pro materiál.
Oldřich Kaiser uzavírá významné období. Česká kultura se těžko smiřuje se ztrátou mimořádného herce
Zpráva o tom, že Oldřich Kaiser považuje svou hereckou dráhu za uzavřenou, nevyznívá jako obyčejné oznámení o konci práce. Dotýká se více než jedné kariéry. Uzavírá se s ní i mimořádná kapitola českého herectví, kterou po desetiletí formoval umělec schopný stejné jistoty v komedii, dramatu i na divadelním jevišti, bez potřeby okázalosti a laciného efektu. Proto taková zpráva působí tak silně dnes.
Obývací prostor přes dvě patra a křišťálová světla
Nejpůsobivější částí domu je hlavní obytná místnost v jižním křídle. Má výšku přes dvě patra a v horní části přechází do otevřené galerie. Takový prostor dává domu velkorysost, kterou by člověk u slova chalupa nečekal. Zároveň dovoluje světlu pracovat během dne jinak než v běžném domě s nízkými stropy.
V převýšeném prostoru visí kapkovitá dekorativní svítidla Tim z českého křišťálu. Nejde o nápadnou ilustraci ve stylu zámeckého sálu, spíš o jemný kontrast ke dřevu, plechu a jednoduchým liniím. Křišťál tu změkčuje strohost interiéru a připomíná, že dům stojí v kraji spojeném s lázeňstvím, sklem, řemeslem a dlouhou kulturní pamětí.
Velkoformátová okna jsou jedním z důvodů, proč dům působí silněji zevnitř než zvenku. Nejsou jen zdrojem světla, ale rámují krajinu kolem Andělské Hory. Z hlavních obytných prostor se otevírá pohled do zvlněného okolí a právě výhled byl podle popisu projektu důležitou součástí návrhu.
Ložnice, pracovna a hosté pod jednou střechou
Přízemí domu slouží majitelům. Kromě zázemí je zde umístěna hlavní ložnice s navazující pracovnou. Právě pracovna do domu dobře zapadá, protože Bartoška měl chalupu využívat nejen k odpočinku, ale i k práci. Nešlo tedy o místo, kam se odjíždí utéct před světem úplně, spíš o prostor, kde se dá zpomalit a soustředit.
V patře se nacházejí tři pokoje pro hosty, koupelna a technická místnost. Dům tak počítá s rodinou, přáteli i festivalovým rytmem života, kdy Karlovy Vary pravidelně přitahují hosty z filmového světa. Engel House přitom nepůsobí jako vila pro reprezentaci. Jeho síla je spíš v tom, že umožňuje pohodlné soukromé zázemí bez hotelové okázalosti.
Koupelny navazují na střídmou paletu interiéru. Použita je velkoformátová keramika v tmavohnědém a béžovém odstínu. I tady se drží přírodní, zemitý tón, který nepoutá pozornost sám na sebe, ale zapadá do celkové kombinace dřeva, tmavých podlah, kovu a krajiny za okny.
Na pozemku je také zapuštěný bazén o délce deset metrů. V kontextu domu nepůsobí jako efektní bazénová atrakce, ale jako součást moderního rekreačního zázemí. K domu patří i terasa a jižní orientace pozemku, která podporuje propojení interiéru se zahradou a výhledy do krajiny.
Andělská Hora leží ve vyšší nadmořské výšce, proto musel projekt počítat i s chladnějším počasím. Dům i bazén jsou podle dostupných informací vytápěny tepelným čerpadlem. Engel House tak není sezonním útočištěm jen na prázdniny, ale domem, který má fungovat celoročně, i když venku přijdou mlhy, vítr nebo sníh.
Zjistili jsme, jak dnes bydlí Dagmar Havlová. Nemovitost za 150 milionů a k tomu další domov v lukrativní čtvrti
Některé nemovitosti nejsou jen místem k bydlení, ale i součástí osobního příběhu. Právě tak působí pražská vila, s níž je Dagmar Havlová dlouhodobě spojována. Jde o dům, který má nejen vysokou finanční cenu, ale i výrazný symbolický rozměr. A právě kombinace prestižní adresy, architektonické hodnoty a životních osudů z něj dělá jednu z nejzajímavějších rezidencí, o nichž se u známých osobností v Česku mluví.
Co dům říká o Bartoškovi
Bartoškova chalupa nevypadá jako domov člověka, který chce na první dobrou ohromit. Je spíš přesná, sebevědomá a trochu uzavřená. Zvenku používá materiály, které stárnou a tmavnou. Uvnitř sází na dřevo, světlo, tmavé kontrasty a výrazný krb. Místo dekorativního luxusu nabízí pevný řád, soukromí a kontakt s krajinou.
Právě v tom se podobá obrazu, který si o Jiřím Bartoškovi vytvořila veřejnost. Měl charisma, ale nepůsobil snaživě. Uměl být výrazný, aniž by ztratil odstup. Ve Varech se stal symbolem společenského lesku, doma u Andělské Hory si ale podle všeho vybral klid, čistou architekturu a prostor, kde hlavní roli nehrají hosté před kamerami, ale světlo za okny.
Po jeho smrti zůstává Engel House soukromou stavbou a zároveň jedním z veřejně známých dokladů Bartoškova vkusu. Není to památník ani muzeum, ale dům, který byl navržen pro konkrétní způsob života. Pro práci, odpočinek, hosty, výhledy a chvíle mimo festivalový ruch Karlových Varů.