Zmrazení vajíček není pojistka na dítě. Šest častých mýtů, kterým ženy stále věří
Dítě zatím není v plánu, ale představa, že jednou bude pozdě, dokáže zneklidnit. Právě proto přibývá žen, které uvažují o zmrazení vajíček. Kolem takzvaného social freezingu ale stále koluje řada představ, které mohou vytvářet falešný pocit jistoty i zbytečný strach.
Mateřství dnes mnoho žen plánuje jinak než předchozí generace. Někdo dokončuje studium, jiný teprve hledá partnera, se kterým by chtěl založit rodinu. Do rozhodování vstupuje také bydlení, finanční situace nebo práce. Jenže zatímco životní okolnosti lze do určité míry odložit, biologické stárnutí vajíček zastavit nejde.
Jednou z možností, jak si uchovat mladší vajíčka pro pozdější použití, je jejich preventivní zmrazení, označované jako social freezing. Metoda ale není automatickou vstupenkou k budoucímu mateřství. Podle MUDr. Pavla Otevřela, který působí v oblasti asistované reprodukce, patří právě přehnaná očekávání a nesprávné představy mezi věci, se kterými se lékaři v praxi stále setkávají. Odborná doporučení zároveň upozorňují, že při budoucí šanci na úspěch hraje významnou roli především věk ženy v okamžiku zmrazení vajíček a jejich získaný počet.
Tlak, cholesterol a cukr: Tři čísla, která mnoho lidí podcení, dokud se neozve vážný problém
Infarkt nepřichází vždy jako náhlá rána z čistého nebe. U řady lidí se riziko skládá roky, jen o něm dlouho nevědí. Krevní tlak, cholesterol a hladina cukru v krvi patří mezi hodnoty, které mohou napovědět víc než krátké ujištění, že je člověku celkem dobře.
Mýtus 1: Vajíčka si můžu nechat zmrazit klidně až před čtyřicítkou
Technicky může žena o zmrazení vajíček požádat i ve vyšším reprodukčním věku. To ale neznamená, že bude výsledek stejný jako o několik let dříve. S věkem totiž postupně ubývá množství vajíček a zároveň klesá jejich kvalita.
Výrazněji se tento vývoj projevuje zejména po 35. roce. MUDr. Pavel Otevřel upozorňuje, že v ordinacích nejsou výjimkou ženy, které začnou social freezing řešit až krátce před čtyřicítkou. V takové situaci už může být obtížnější získat při jednom odběru dostatečný počet vhodných vajíček.
Pokud žena ví, že rodičovství bude pravděpodobně odkládat, má podle něj smysl začít o této možnosti přemýšlet podstatně dříve. Za vhodné období považuje například věk do přibližně 32 let. Nejde přitom o ostrou hranici, po které by zákrok přestal mít smysl. Čím mladší jsou ale vajíčka při zmrazení, tím příznivější bývají vyhlídky na jejich pozdější využití. Také zahraniční údaje potvrzují, že věk při zmrazení je pro budoucí úspěšnost podstatnější než věk, kdy jsou vajíčka následně rozmrazena.
Češi stále často chybují při tomto důležitém rozhodnutí. Poté se diví, že ztrácí nárok na některé výhody
Změna zdravotní pojišťovny má jasná pravidla. Největší chybu lidé dělají ve chvíli, kdy si myslí, že stačí jen podat přihlášku a vše ostatní se vyřeší samo. Ve skutečnosti rozhodují přesné termíny, dvanáctiměsíční interval i několik povinností po samotné změně. Kdo je podcení, může si přidělat zbytečné starosti.
Mýtus 2: Stačí si schovat jedno nebo dvě vajíčka
Zmrazení jednoho vajíčka rozhodně neznamená jistotu, že z něj jednou vznikne těhotenství a narodí se dítě. Mezi rozmrazením vajíčka a porodem je několik dalších kroků. Vajíčko musí přežít rozmrazení, musí se podařit jeho oplodnění, embryo se musí správně vyvíjet a následně úspěšně uhnízdit.
Proto se lékaři snaží při preventivním zmrazení vytvořit určitou zásobu. U mladších žen se může v praxi hovořit například o zhruba 10 až 15 kvalitních vajíčkách jako o rozumné rezervě pro snahu o jedno dítě, pokud se takový počet podaří získat. Není to však číslo, které by komukoli garantovalo narození potomka.
Odborné společnosti jsou v tomto směru opatrné. Přesný počet vajíček potřebných k narození dítěte nelze určit pro všechny ženy stejně. Rozhoduje věk, zdravotní stav, reakce na stimulaci i další okolnosti. U mladší ženy se může potřebné množství podařit odebrat během jednoho cyklu, zatímco ve vyšším věku může být nutné stimulaci a odběr opakovat.
Mýtus 3: Pravidelná menstruace znamená, že mám vajíček dost
Pravidelný menstruační cyklus může ženu snadno uklidnit. Pokud menstruace přichází každý měsíc a nic nenasvědčuje problémům, je přirozené předpokládat, že s plodností bude všechno v pořádku.
Tak jednoduché to ale není. Pravidelná menstruace sama o sobě neukazuje, jak velkou má žena ovariální rezervu ani jaká je kvalita jejích vajíček. Žena může stále pravidelně ovulovat, zatímco počet dostupných vajíček už postupně klesá.
Zásobu vajíček proto nelze spolehlivě odhadnout jen podle průběhu cyklu nebo podle toho, jak se žena cítí. Pokud ji stav plodnosti zajímá, je možné podstoupit odborné vyšetření, při němž lékař zohlední věk, ultrazvukový nález, hormonální výsledky a další faktory. Ani takové vyšetření však nedokáže slíbit, zda žena v budoucnu přirozeně otěhotní.
Mýtus 4: Vajíčka si nechávají zmrazit hlavně kariéristky
Social freezing bývá někdy prezentován jako možnost pro ženy, které daly přednost zaměstnání před rodinou. Takové zjednodušení ale realitu příliš nevystihuje.
Podle zkušeností reprodukčních specialistů patří mezi velmi časté důvody úplně jiná situace. Žena by dítě chtěla, ale zatím nemá partnera, se kterým by rodinu plánovala. Někdy nechce vstoupit do rodičovství jen proto, že cítí tlak věku, a raději si nechává otevřenou možnost do budoucna.
Do rozhodnutí může vstupovat také studium, nejisté bydlení, finance, komplikovaná životní situace nebo jednoduše fakt, že žena ještě není připravena. Kariéra tedy může být jedním z důvodů, rozhodně však není jediným.
Do Česka se dostaly problematické kosmetické výrobky: Hygiena upozornila na dva konkrétní případy
Oblíbená kosmetika ze Spojených států se v Česku dostala pod drobnohled hygieniků. Kontrola odhalila tělové mýdlo a tělové mléko značky Bath & Body Works, u kterých chybělo datum minimální trvanlivosti. Podle hygieniků tak nebylo možné doložit, že jsou přípravky při správném skladování stále bezpečné pro lidské zdraví.
Mýtus 5: Děti ze zmrazených vajíček mají častěji vrozené vady
Obava o zdraví budoucího dítěte je pochopitelná. Právě kolem zmrazování reprodukčních buněk proto dlouho panovala nejistota, zda celý proces nemůže negativně ovlivnit dítě.
Dosavadní dostupná data neukazují, že by samotné použití zmrazených vajíček vedlo k výraznému zvýšení vrozených vad oproti jiným metodám asistované reprodukce. Moderní vitrifikace je dnes zavedenou metodou uchovávání vajíček. Zároveň je fér dodat, že reprodukční medicína dál sleduje dlouhodobé výsledky a odborníci doporučují pacientkám otevřeně vysvětlovat i oblasti, u kterých nejsou data definitivní.
Mýtus 6: Po několika letech jsou zmrazená vajíčka už příliš stará
Vajíčka se dnes nejčastěji uchovávají pomocí velmi rychlého zmrazení neboli vitrifikace a následně zůstávají uložená při extrémně nízkých teplotách. Samotné vajíčko tak během skladování nestárne stejným způsobem jako vajíčka, která zůstávají v těle ženy.
Proto není nejdůležitější, kolik let vajíčko strávilo ve skladu, ale kolik bylo ženě v okamžiku jeho odběru. Právě tento věk má pro jeho budoucí potenciál zásadní význam. V jednotlivých zemích současně existují vlastní pravidla pro to, jak dlouho lze reprodukční buňky právně uchovávat, takže konkrétní podmínky je vždy nutné ověřit u daného pracoviště.
Zmrazení vajíček může některým ženám nabídnout větší prostor při rozhodování o budoucí rodině. Nemělo by ale vytvářet dojem, že díky němu lze biologické hodiny jednoduše vypnout a k mateřství se kdykoli vrátit. Jde spíše o jednu z možností, jak zvýšit budoucí reprodukční šance, nikoli o jejich záruku.
Právě realistické očekávání je proto možná nejdůležitější součástí celého rozhodování. Žena, která social freezing zvažuje, by měla znát svou současnou situaci, možnosti konkrétního centra i pravděpodobnost úspěchu odpovídající jejímu věku. Čím dříve má tyto informace k dispozici, tím více možností si může skutečně ponechat.
autorský text, MaVe PR, rozhovor s odborníkem