V pátek skoro 30 stupňů, o víkendu prudké ochlazení. Balkonové rostliny čeká větší zátěž než při stabilním létě
Závěr týdne přinese výraznou změnu počasí. Zatímco v pátek mohou teploty vystoupat téměř ke 30 stupňům, na jižní Moravě i výše, už během soboty se citelně ochladí. Rychlá změna se projeví také na rostlinách v truhlících a květináčích, které jsou vůči výkyvům citlivější než rostliny vysazené volně v půdě.
První zářijový týden zatím rozhodně nevypadá jako definitivní konec léta. Právě pátek 4. září má být nejteplejším dnem závěru pracovního týdne. Na většině území se nejvyšší teploty dostanou přibližně na 25 až 29 stupňů, na jižní Moravě může být kolem 31 stupňů. Teplé počasí ale nebude mít dlouhého trvání. Během noci na sobotu začne přes Českou republiku postupovat studená fronta, která přinese déšť a citelné snížení teplot.
V sobotu už mají maxima na většině území zůstat jen mezi 20 a 24 stupni, na jihu a jihovýchodě republiky může být kolem 26 stupňů. Ještě výraznější rozdíl bude patrný v noci a během nedělního rána. Po projasnění může teplota klesnout přibližně na 10 až 5 stupňů. Odpoledne se sice znovu oteplí na 21 až 25 stupňů, rostliny na balkonech tak ale během několika desítek hodin projdou kombinací letního tepla, deště a podstatně chladnějšího rána.
Květináč reaguje na počasí rychleji než záhon
Právě rostliny pěstované v nádobách jsou při podobných změnách počasí specifickou skupinou. Kořeny v záhonu chrání velké množství zeminy, jejíž teplota i vlhkost se mění pomaleji. Truhlík nebo menší květináč se naopak během slunečného odpoledne rychle prohřeje a substrát může ztratit značnou část vody. Po příchodu deště a ochlazení se během několika hodin podmínky otočí.
Proto nemusí být největším problémem samotné chladnější počasí, ale způsob, jakým na něj pěstitel zareaguje. Po horkém pátku může například pokračovat ve stejné intenzitě zalévání i během chladnější soboty. Jenže rostlina při nižší teplotě a zatažené obloze spotřebuje méně vody. Pokud se k zálivce přidá déšť, substrát může zůstat dlouho přemokřený.
U nádobových rostlin přitom patří právě nadbytek vody mezi časté příčiny problémů. Kořeny potřebují kromě vláhy také vzduch a dlouhodobě nasáklý substrát jim nesvědčí. Mnohem spolehlivější než zalévání podle pevného režimu je proto před každou zálivkou zkontrolovat, zda zemina skutečně začíná vysychat.
V pátek zalít, v sobotu už kontrolovat
Teplý pátek ještě může znamenat poměrně vysokou spotřebu vody, především u truhlíků orientovaných na jih nebo západ a u menších nádob, které vysychají rychleji. Rostliny je vhodnější zalévat ráno nebo večer a vodu směřovat přímo k substrátu. Krátká přeháňka navíc nemusí automaticky znamenat, že je květináč dostatečně zavlažený. Povrch může vypadat mokrý, zatímco hlubší část substrátu zůstane suchá.
Od soboty už bude situace jiná. Pokud skutečně zaprší a teploty se sníží o několik stupňů, není důvod automaticky pokračovat ve stejné zálivce jako během horkého dne. Zvláštní pozornost si zaslouží nádoby umístěné v miskách, ve kterých se může po dešti držet voda. Stejně důležitá je průchodnost otvorů ve spodní části květináče.
Ideální stav není ani úplně vyschlý, ani trvale promočený substrát. Pro balkonové rostliny bývá nejproblematičtější právě opakované střídání úplného vyschnutí a následného přelití.
Přes den 25 stupňů, večer citelný chlad. Balkonové rostliny už teď potřebují jiný režim než v létě
Začátek září může na první pohled stále připomínat léto. Přes den se teploty dostávají k 25 stupňům, slunce má ještě sílu a muškáty, petúnie nebo bylinky na balkonech stále vypadají dobře. Jenže večery a noci už jsou výrazně chladnější. Právě v tomto období se vyplatí změnit několik letních návyků, jinak mohou rostlinám začít žloutnout listy, zahnívat kořeny nebo rychle ubývat květy.
Citlivější budou teplomilné druhy
Nedělní ranní teploty kolem pěti až deseti stupňů ještě neznamenají, že by bylo nutné celý balkon během víkendu zazimovat. Přízemní ani běžné noční mrazy se podle současného výhledu neočekávají. Chladnější ráno ale může být prvním letošním upozorněním pro majitele teplomilnějších druhů.
Typickým příkladem jsou pelargonie, které jsou sice poměrně odolné vůči horku a krátkodobému suchu, ale mráz nesnášejí. U citlivých balkonových rostlin proto začíná období, kdy se vyplatí noční teploty pravidelně sledovat. Podobně je tomu například u některých druhů fuchsií a dalších rostlin, které se běžně pěstují jako letní balkonová výsadba.
Jedno chladnější zářijové ráno zdravou rostlinu většinou nezničí. Jiná situace však může nastat u rostlin oslabených předchozím vedrem, dlouhodobým nedostatkem vody, chorobami nebo poškozenými kořeny. Pro ně je prudká změna podmínek další zátěží.
Pozor také na vítr a těžké truhlíky
Při přechodu fronty není důležitá pouze teplota. Balkonové rostliny jsou více vystavené také větru. Především závěsné nádoby, vysoké rostliny nebo květináče položené na úzkých parapetech je proto vhodné zkontrolovat a případně přesunout do stabilnější polohy. Větší listy a dlouhé výhony mohou být po letní sezoně poměrně těžké a po dešti jejich hmotnost ještě vzroste.
Přesouvání všech rostlin dovnitř ale zatím smysl nemá. Lepší je soustředit se na několik základních věcí: zkontrolovat stav substrátu, odstranit přebytečnou vodu z podmisek, zabezpečit nádoby proti větru a sledovat další vývoj nočních teplot.
Stačí jedna lžíce do konve a muškáty mohou kvést až do října. Starý trik se znovu vrací
Muškáty patří mezi nejvděčnější balkonové rostliny, ale v létě rychle ukážou, že jim něco chybí. Jedna lžíce správně použitého dřevěného popela může dodat živiny, které podporují kvetení a pevnost rostlin.
Léto ještě úplně nekončí
Víkendové ochlazení navíc podle současných modelů nebude znamenat definitivní nástup podzimu. Už v pondělí mají teploty opět růst a v úterý se mohou dostat na 25 až 30 stupňů, na jihu Moravy dokonce přibližně ke 32 stupňům. Výraznější a trvalejší změna může přijít až v dalších dnech.
Pro balkonové rostliny tak začíná typické přechodové období. Jeden den může připomínat vrchol léta, o dva dny později klesne ranní teplota k pěti stupňům a následně se znovu vrátí téměř tropické hodnoty. Právě v této části roku proto přestává fungovat letní rutina. Místo automatického každodenního zalévání se vyplatí řídit skutečnou vlhkostí substrátu a aktuálním počasím.
chmi.cz, idnes.cz, rhs.org.uk