Robin Ondráček má vedle StarDance ještě jednu vášeň. Místo tanečních bot bere do ruky štětec
Robin Ondráček tráví před televizními kamerami hodiny přípravou tanečních choreografií, mimo parket se ale věnuje i zcela jiné tvorbě. Maluje obrazy a své výtvarné nápady převádí také do návrhů na trička. O této zálibě mluví otevřeně, zatímco partnerské soukromí veřejnosti podrobně nepředstavuje. Jeho letošní návrat do StarDance po boku Luciany Tomášové tak připomíná především příběh tanečníka, který po závodní kariéře našel další způsoby, jak využít zkušenosti i představivost.
Tancovat začal v osmi letech a ve dvanácti přišel do brněnského klubu, s nímž zůstal profesně spojený. Z dětského zájmu se postupně stala výkonnostní disciplína i práce. V závěru soutěžní kariéry se s Terezou Jendrulkovou dvakrát umístil čtvrtý na mistrovství světa profesionálů v deseti tancích. Tato kombinace vyžaduje zvládnutí standardních i latinskoamerických tanců, tedy pohybově i výrazově odlišných disciplín. Televizní diváci tak sledují člověka s dlouhou závodní průpravou, nikoli pouze choreografa, který se prosadil díky několika sobotním přenosům.
StarDance není jen o tanci a popularitě: Soutěžící za náročné týdny dostávají zajímavý honorář
Na obrazovce jde o několik minut tance, ve skutečnosti však účast ve StarDance znamená týdny intenzivních tréninků, generálky a omezení běžné práce. Tomu mají odpovídat také honoráře. Přesné částky Česká televize nezveřejňuje, v médiích se však už několik let objevují odhady, podle kterých mohou známé osobnosti za cestu do finále získat několik set tisíc korun.
Ze závodního parketu odešel dřív, než by ho tanec přestal těšit
Ukončení pravidelného závodění pro něj neznamenalo konec tanečního života. V rozhovoru v únoru 2025 vysvětloval, že už více než rok nesoutěží, protože byl dlouhodobým kolotočem nasycený a nechtěl si obor znechutit. Pokračoval jako trenér a lektor, mimo jiné v Olomouci, kam začal jezdit už v osmnácti letech. Právě výuka mu umožňuje zůstat u práce, kterou má rád, ale neřídit každý další měsíc pouze přípravou na turnaj. Zkušenosti z vlastní kariéry přenáší na soutěžní dvojice i zájemce z veřejnosti.
Při práci s dětmi přikládá velkou váhu tomu, zda je tanec opravdu baví. Talent podle něj sám o sobě nestačí, pokud chybí chuť opakovaně trénovat a u pohybu vydržet. Tento pohled se odlišuje od televizního obrazu, v němž bývá nejviditelnější jednorázový výkon. Za ním stojí opakování, osvojování návyků a schopnost přijmout opravu. Ondráček přitom zdůrazňuje, že ho těší samotná možnost živit se činností, ke které má vztah. Odchod ze závodů proto nelze zaměňovat s rezignací nebo ztrátou profesních ambicí.
Velké komplikace před StarDance. Jeden z hvězdných tanečníků utrpěl vážné zranění
Do zahájení nové řady StarDance zbývá přibližně měsíc, přípravy jednotlivých párů jsou proto stále intenzivnější. Petra Nesvačilová a Filip Hudlický teď kromě náročného trénování řeší také nepříjemný úraz. Osmadvacetiletý tanečník si poranil hlavu a následující den ho trápily závratě.
Každá partnerka vyžaduje jiný způsob přípravy
Ve StarDance se poprvé objevil v roce 2018 s Monikou Bagárovou. Následovala spolupráce s Marikou Šoposkou v roce 2021 a s Janou Paulovou v roce 2024. Každá z těchto zkušeností měla jiný průběh i výsledek. S Paulovou si podle svého vyprávění velmi rozuměl a na trénincích spolu zažívali i dlouhé chvíle smíchu. Pro ročník 2026 dostal novou partnerku, herečku a zpěvačku Lucianu Tomášovou. Zkušenost se samotným pořadem tedy získal už dříve, spolupráci s konkrétním člověkem však musí pokaždé vybudovat znovu.
Náročnost společné přípravy později konkrétně popsala Paulová. Trénovali podle ní každý den tři až čtyři hodiny a po vyčerpání předem připravených choreografií zbývaly na nový tanec pouhé čtyři dny. Soutěžní sobota navíc začínala už ráno zkouškami a pokračovala generálkou, líčením a samotným přenosem. Ondráčkova práce proto nezahrnovala jen vysvětlení kroků, ale také přípravu partnerky na výkon, který večer nebylo možné zastavit a zopakovat.
Před letošním ročníkem popsal, že největší výzvou zůstává přizpůsobení tréninku a sestav tomu druhému. Nechce překročit fyzické ani psychické možnosti partnerky a snaží se, aby příprava nebyla stále stejná. U Tomášové ho při prvním setkání zaujala vstřícnost a dobrá energie. Není to ale hotový návod na úspěch: samotné vzájemné sympatie ještě nenahradí techniku ani zvládnutí choreografie. Z jeho vyjádření vyplývá spíše důraz na průběžné vnímání situace než na jedinou taktiku, kterou by opakoval bez ohledu na partnerku.
Obrazy jsou další část jeho tvorby, nikoli odhalený vztah
S větším množstvím volného času se Ondráček začal intenzivněji věnovat malování. Na svém osobním webu výslovně zmiňuje obrazy i navazující návrhy potisků. Tato záliba vysvětluje, proč jeho profesní představování nekončí u tance. Nejde přitom o tajnou informaci, kterou by před veřejností skrýval. Sám ji zařadil mezi činnosti, které ho těší. Oproti tanečnímu páru tu pracuje s jiným výsledkem: místo časově omezeného vystoupení vzniká obraz nebo návrh, k němuž se lze vracet nezávisle na přenosu a hodnocení poroty.
Zdrženlivější zůstává v otázkách soukromých vztahů. Když dostal otázku, kdo mu bude během soutěže nejvíc fandit, zmínil rodinu, nikoli podrobný seznam lidí ze svého domácího života. Z takové odpovědi nelze vyvozovat, zda má partnerku, partnera nebo jaké je jeho současné rodinné uspořádání. Veřejně doloženou novinkou jeho příběhu je výtvarná tvorba a pokračování v taneční práci. Televizní popularita mu navíc podle jeho zkušenosti zvyšuje zájem o kurzy. Po skončení přenosů proto jeho práce pokračuje tam, kde začínal: při předávání tanečních dovedností dalším lidem.