Pacienti přicházejí s diagnózou od umělé inteligence. Lékaři varují před chybou, která může zkomplikovat léčbu

Praktičtí lékaři se v ordinacích stále častěji setkávají s pacienty, kteří si před návštěvou nechali vysvětlit potíže umělou inteligencí. Přesvědčivá odpověď ale nemusí znamenat správnou diagnózu a slepá důvěra v ni může vést i k odkládání vyšetření. Samotní praktici přitom nové nástroje neodmítají. Vidí v nich pomoc s administrativou i přípravou podkladů, odpovědnost za léčbu však dál zůstává na skutečném lékaři.
Využití umělé inteligence bude jedním z témat výroční konference praktických lékařů, která začíná ve středu 4. listopadu v Karlových Varech. Diskuse se má věnovat tomu, jak nové nástroje mění chod ordinací i očekávání pacientů. Ti už dnes chatbotům popisují své příznaky a někdy jim předávají celé lékařské zprávy. Do ordinace pak přicházejí nejen s obtížemi, ale také s hotovým vysvětlením, co je údajně způsobuje a jak by se měly léčit.
Sebevědomá odpověď ještě není správný závěr
Praktický lékař Pavel Sova upozorňuje, že jazykové modely umějí formulovat velmi přesvědčivé odpovědi i tehdy, když jsou nepřesné nebo chybné. Plynulý text proto může působit odborněji, než odpovídá jeho skutečnému obsahu. Pacient přitom nemusí mít možnost poznat, kterou souvislost systém přehlédl nebo zda při sestavování odpovědi použil zastaralou informaci. Potíž nastává zejména ve chvíli, kdy si takové vysvětlení vyloží jako spolehlivé posouzení vlastního zdravotního stavu.
Veřejný chatbot nemá stejnou roli jako lékař, který zná konkrétního pacienta a hodnotí jeho obtíže v širších souvislostech. Běžný jazykový model zpravidla nemá k dispozici kompletní zdravotní historii a není certifikovaným diagnostickým nástrojem. Může některé podstatné údaje vynechat nebo spojit informace, které k sobě nepatří. Pokud člověk takovému závěru bezvýhradně uvěří a kvůli němu odloží návštěvu ordinace, může podle Sovy ohrozit své zdraví a v závažných situacích i život.
Zvláštním problémem jsou takzvané halucinace, při nichž systém vytvoří údaj, který neodpovídá skutečnosti. Nemusí jít jen o nesprávně přiřazenou diagnózu. V odpovědi se může objevit také vymyšlená citace nebo odkaz na odborný článek, který vůbec neexistuje. Jazykový model totiž nesestavuje každou odpověď jako výpis z knihovny ověřených faktů. Chybějící informace může doplnit způsobem, který zní věrohodně, přestože pro něj není skutečný podklad.
Zájem o vlastní zdraví může návštěvu ordinace usnadnit
Lékaři přesto nechtějí pacienty od získávání informací odrazovat. Sova považuje jejich zájem o vlastní zdraví za něco, co je vhodné ocenit. Rozhodující je způsob, jakým s nalezenými odpověďmi naloží. Místo přijímání hotové diagnózy mohou nové nástroje využít k přehlednějšímu uspořádání toho, co sami prožili a co chtějí při vyšetření sdělit. Lékař pak dostane srozumitelnější podklady, nikoli závěr, kterému se má automaticky přizpůsobit.
Takovou pomocí může být časová osa zdravotních obtíží nebo uspořádání informací o jejich průběhu. Pacient si před návštěvou připraví, kdy potíže začaly a jak po sobě následovaly. Tím může ušetřit část času v ordinaci a aktivněji se zapojit do vlastní péče. Smyslem je podpořit rozhovor se skutečným lékařem. Nechat si vytvořit přehled vlastních příznaků je něco jiného než podle vygenerované odpovědi rozhodovat o léčbě nebo o potřebě vyšetření.
Praktická lékařka Dana Moravčíková upozorňuje na pokračování problému, který dříve představovalo nekritické spoléhání na internetové vyhledávání. Nové odpovědi jsou osobněji formulované a mohou na člověka působit jako rada určená přímo jemu. O to podstatnější je zachovat kritické myšlení. Úspěšná léčba podle ní bude i nadále stát na vzdělání a zkušenostech lékaře, který umělou inteligenci používá jako pomocníka a dovede posoudit její omezení.
Administrativy je dost, asistenta by ordinace využily
Právě v každodenním provozu vidí praktici pro nové technologie velký prostor. Moravčíková uvádí, že administrativa může lékaři zabrat až třetinu pracovní doby. Představitelnou pomocí jsou specializované zdravotnické nástroje, které by upozorňovaly na lékové interakce nebo pomáhaly s dávkováním přizpůsobeným zdravotnímu stavu pacienta. Popisuje je jako možnou podobu použitelného asistenta. Nejde o tvrzení, že kterýkoli veřejný chatbot už takovou práci spolehlivě zastane.
Předseda odborné společnosti praktiků Svatopluk Býma považuje za potřebné přizpůsobit se rychlému nástupu těchto technologií a využít jejich přínosy. Vedle administrativy připomíná i nutnost umět reagovat na pacienty, kteří už mají vlastní představu o diagnóze. Podobně Sova počítá s pomocí při rutinních úkolech a klinickém rozhodování. Lidský kontakt, posouzení konkrétního člověka a odpovědnost za péči však podle něj nelze jednoduše předat stroji.
Lékařská zpráva patří mezi citlivé údaje
Nahrávání zdravotnických dokumentů do veřejných chatbotů má ještě jinou stránku než přesnost odpovědí. Pacient tím sdílí citlivé informace o svém zdraví. Veřejně dostupné nástroje nejsou chráněny režimem lékařského tajemství, na který je zvyklý při komunikaci s ordinací. Ani pohodlné vložení celé zprávy proto neznamená, že s ní nakládá stejným způsobem jako při předání ošetřujícímu lékaři.
Nové technologie navíc umožňují vytvářet věrohodně působící falešné dokumenty i obrazové zdravotní nálezy. Mohou pomoci sestavit také přesvědčivý popis obtíží, které si někdo vymyslel. Lékaři tak musí vedle samotného zdravotního obsahu v případě pochybností posuzovat i pravost předložených materiálů. Umělá inteligence jim může část práce ubrat, současně ale přináší nové situace, v nichž je potřeba ověřovat, co má skutečný podklad.
Vyjádření Svatopluka Býmy, Dany Moravčíkové a Pavla Sovy k využití AI v ordinacích, 2. listopadu 2026