Nejhorší med v regálech obchodů: Lidé od něj čekají skoro zázraky, obal přitom napoví něco jiného

Nejhorší med Češi běžně kupují jako zdravou potravinu: Jedna věta na obalu může změnit celý pohled.
Nejhorší med Češi běžně kupují jako zdravou potravinu: Jedna věta na obalu může změnit celý pohled.
Zdroj: Shutterstock

Med si mnoho lidí kupuje do čaje při nachlazení nebo místo běžného cukru. Jenže sklenice se zlatým obsahem nemusí vždy znamenat totéž. O kvalitě napoví původ, způsob zpracování i to, jak se med chová po otevření.

V červnu 2026 odhalila česká potravinářská inspekce dvě šarže falšovaného medu, u nichž laboratorní rozbor prokázal přítomnost amyláz, které medu nejsou vlastní. V obou případech šlo o výrobky označené jako směs medů ze zemí EU a ze zemí mimo EU. Inspektoři je odebrali v prodejně Kaufland a s kontrolovanou osobou bylo zahájeno správní řízení. Samotná podobná formulace na obalu samozřejmě neznamená, že je med falšovaný. Pro zákazníka je ale důležitá, protože ukazuje, jak málo mohl ze starého způsobu označování zjistit o skutečném původu obsahu sklenice.

Související článek
Oblíbené krémy na ruce z drogerie mají své slabiny. Některé Češky je kupují dokola a netuší, co dělají s pokožkou.

Krém na ruce z drogerie nemusí pleti vždy prospět. Češky při výběru často přehlížejí důležitý detail

12. 06. 2026Zdraví

Levný krém slibuje hydrataci, hebkost a rychlou úlevu. Jenže pokud má vysoko ve složení alkohol nebo stojí hlavně na parafínu, nemusí být pro pleť tak výhodný, jak se zdá v regálu. Krátkodobě může dodat pocit hladší pokožky, dlouhodobě ale u citlivé, suché nebo problematické pleti často zhorší napětí, podráždění nebo ucpávání pórů.

Staré etikety ještě z obchodů nezmizely

Právě údaj o původu se v roce 2026 výrazně zpřesnil. Od 14. června musí být u nově označovaných směsí medů uvedeny jednotlivé země původu v sestupném pořadí podle jejich zastoupení a také jejich procentní podíl. Dřívější obecné označení směsi z EU a zemí mimo EU tak postupně nahrazuje mnohem konkrétnější informace. V regálech se s ním však ještě nějakou dobu můžeme setkávat, protože výrobky označené podle starých pravidel před 14. červnem 2026 mohou zůstat v prodeji až do vyčerpání zásob. Kdo tedy dnes bere med z police, měl by etiketu skutečně otočit a původ zkontrolovat.

Sirup do medu nepatří

Obavy z falšování nejsou jen českou záležitostí. Při evropské kontrolní akci bylo mezi listopadem 2021 a únorem 2022 analyzováno 320 zásilek dováženého medu a 147 vzorků bylo vyhodnoceno jako podezřelých z nesouladu s pravidly. Výsledek nelze přenášet na všechny medy prodávané v Evropě, šlo o konkrétní soubor dovážených zásilek. Ukázal ale, že problém existuje. Moderní falšování navíc nemusí znamenat obyčejný cukr nasypaný do sklenice. Evropské laboratoře upozorňovaly například na sirupy vyrobené z rýže, pšenice nebo cukrové řepy, které je obtížnější odhalit staršími metodami. Do medu přitom podle pravidel nesmějí být přidávány jiné potravinářské složky.

Nejhorší med, který si můžete přinést z obchodu: Rozhodující informace bývá ukrytá přímo na etiketě.
Nejhorší med, který si můžete přinést z obchodu: Rozhodující informace bývá ukrytá přímo na etiketě.
Zdroj: shutterstock

Krystalizovaný med není pokažený

Právě vzhled dokáže zákazníka zmást. Krystalizace je u medu přirozený proces a sama o sobě není známkou nízké kvality. Jak rychle nastane, závisí mimo jiné na poměru jednotlivých cukrů, původu medu a podmínkách skladování. Pastovaný med je něco jiného. Vzniká řízenou krystalizací, při které se vytvářejí jemné krystalky a výsledkem je krémová konzistence.

Tekutý med může být zase šetrně zahřátý, aby se krystaly rozpustily. Ani zahřívání proto automaticky neznamená problém. Rozhoduje teplota a hlavně délka působení tepla. Při nevhodném zpracování může klesat aktivita přirozených enzymů a růst obsah hydroxymethylfurfuralu. Evropská pravidla proto sledují například aktivitu diastázy a u běžného medu stanovují limit hydroxymethylfurfuralu zpravidla nejvýše 40 miligramů na kilogram. Jednoduchá hranice, nad kterou by se med během okamžiku stal bezcenným, ale neexistuje.

Související článek
Na tento sirup si dejte pozor: SÚKL varuje veřejnost a vyzývá k nahlášení.

Na trhu se objevil nebezpečný sirup: SÚKL vydal varování a žádá veřejnost o pomoc

23. 06. 2026Zdraví

Státní ústav pro kontrolu léčiv upozornil na padělek sirupu Allergin Syrup, který byl zachycen v Thajsku. V Česku tento přípravek registrovaný není, přesto úřad žádá lékárny a zdravotnická zařízení o okamžité hlášení, pokud by se s podezřelou šarží setkaly.

Domácí test se sklenicí nestačí

Často se říká, že pravý med musí zkrystalizovat a ten, který zůstává dlouhé měsíce tekutý, je automaticky nastavený sirupem. Tak jednoduché to není. Různé druhy medu krystalizují různou rychlostí a proces zpomaluje také filtrace, předchozí ztekucení nebo podmínky skladování. Neobvykle dlouhá tekutost tedy může být důvodem, proč se podívat blíž na původ a výrobce, sama však falšování nedokazuje. To spolehlivě odhalí až laboratorní analýza. Pro běžného zákazníka zůstává nejlepší kontrolou etiketa. U nových balení má být původ výrazně průhlednější než dříve a právě konkrétní země spolu s jejich podíly řeknou o obsahu sklenice mnohem víc než obrázek včely nebo louky na přední straně obalu.

Zdroje:

szpi.gov.cz, ec.europa.eu, eur-lex.europa.eu, zakonyprolidi.cz, vcelarstvi.cz