Na dovolené v Egyptě poznala okouzlujícího animátora. Románek ji nakonec připravil o úspory

Na dovolenou letěla odpočívat, ne hledat lásku. Jenže několik milých slov, večerní procházky po pláži a každodenní zprávy po návratu domů stačily k tomu, aby uvěřila muži, který od začátku věděl, co chce.

Do Egypta jsem odletěla po rozvodu, kdy jsem si poprvé po dlouhé době chtěla dopřát týden, ve kterém nebudu pro nikoho matkou, pracovnicí ani tou, která všechno zvládne. Chtěla jsem spát, číst si u bazénu a nemyslet na účty, bývalého manžela ani na to, že mi doma zůstala lednice polepená seznamy povinností.

První dva dny byly přesně takové. Slunce, moře, sladký čaj, večerní šaty do hotelové restaurace a pocit, že se zase trochu nadechuji. Pak se objevil Karim, animátor z resortu, který si mě všiml při ranním cvičení u bazénu. Byl pozorný, usměvavý a uměl říct přesně to, co žena po letech citového chladu potřebuje slyšet.

Všímal si každé maličkosti a já si připadala znovu krásná

Nejdřív to působilo nevinně. Přinesl mi ručník, zapamatoval si, že nepiju kávu, ale mátu, ptal se na syna a večer mě zval na hotelový program. Nebyl dotěrný. Právě naopak. Působil jako muž, který má zájem, ale umí čekat. Když mi řekl, že mám smutné oči, zasáhlo mě to víc, než jsem si chtěla připustit. Doma si mého smutku nikdo nevšímal. V práci jsem fungovala, doma jsem se starala, a najednou přede mnou stál někdo, kdo se tvářil, že mě opravdu vidí.

Během pár dní se z běžné pozornosti stalo něco intenzivnějšího. Doprovázel mě po areálu, po směně si sedal k mému stolu a na konci dovolené mi řekl, že na mě nikdy nezapomene. Tehdy mi to připadalo jako romantika. Dnes vím, že to byla první červená vlajka. Člověk, který vás sotva zná, ale mluví o osudu, společné budoucnosti a velké lásce, nemusí být zamilovaný. Může jen velmi dobře vědět, jak rychle obejít váš rozum.

Související článek

Prvomájový polibek Kateřiny Žbirkové vzbudil pozornost. Vedle vdovy po Mekym se objevil mladší Mikuláš

04. 05. 2026Celebrity

Kateřina Žbirková po letech, kdy byla pro veřejnost hlavně strážkyní odkazu svého muže, znovu rozvířila zájem o svůj soukromý život. Na sociálních sítích se objevila fotografie prvomájového polibku, která okamžitě vyvolala otázky, kdo je muž po jejím boku. Podle dostupných informací má jít o Mikuláše Focka, syna podnikatele Ľubomíra Focka, kterého veřejnost zná také jako dlouholetého přítele Jiřiny Bohdalové. Žbirková přitom v minulosti opatrně připouštěla, že se nové blízkosti nebrání. Její příběh tak znovu ukazuje, že láska po velké ztrátě nemusí znamenat zapomenutí, ale další kapitolu života.

Po návratu začal skutečný tlak

Po příletu domů jsem čekala, že celý příběh vyšumí jako dovolenková vzpomínka. Jenže zprávy přicházely hned od rána. Dobré ráno, moje žena. Chybíš mi. Kdy se vrátíš. Pak videohovory, fotky z práce, hlasové zprávy před spaním. Volal mi častěji než kdysi můj vlastní muž. Zajímal se o můj den, o syna, o to, jestli jsem jedla. Během tří týdnů jsem měla pocit, že mám vztah. Jen trochu komplikovaný tím, že on žije v Egyptě a já v Česku.

První žádost o peníze nepřišla hned. To je na podobných podvodech nejzrádnější. Nezačne to tím, že by muž natáhl ruku. Nejdřív vás zahltí pozorností, vytvoří pocit výjimečného pouta a teprve potom přijde problém. U Karima to byla nemocná maminka. Poslal mi fotku ženy na lůžku a psal, že potřebuje léky. Částka nebyla vysoká. Šlo o necelých pět tisíc korun. Říkala jsem si, že kdyby šlo o mou matku, také bych prosila o pomoc.

Nemocná maminka, vízum a letenka, která nikdy nepřišla

Po první platbě přišla vděčnost, slzy ve videohovoru a věty o tom, že jsem jeho anděl. Jenže za pár týdnů následovalo vízum. Tvrdil, že chce přijet do Česka, najít si práci a být se mnou. Potřeboval poplatky, dokumenty, ověření, cestu do Káhiry. Poslala jsem dalších dvanáct tisíc korun. Když se termín jeho příletu přiblížil, ozval se další problém. Letenka zdražila, zaměstnavatel mu zadržel část výplaty, bratr měl nehodu. Každý příběh zněl naléhavě a každý přišel ve chvíli, kdy jsem už měla pocit, že couvnout znamená zahodit všechno, co jsme si slíbili.

Celkem jsem během pěti měsíců poslala 186 tisíc korun. Část z úspor, část z kreditní karty, část z peněz, které jsem původně odkládala na opravu koupelny. Nejhorší nebyla samotná částka. Nejhorší bylo, že jsem pokaždé cítila stud už ve chvíli, kdy jsem platbu potvrzovala. Něco ve mně vědělo, že to není v pořádku. Jenže druhá část mě se bála, že když odmítnu, přijdu o člověka, který mě miluje.

Pravda přišla až ve chvíli, kdy chtěl víc

Probrala jsem se až ve chvíli, kdy po mně chtěl další peníze a poprvé změnil tón. Už nebyl něžný. Vyčítal mi, že mu nevěřím, že jsem jako ostatní ženy a že kvůli mně zůstane uvězněný v Egyptě. Tehdy jsem jeho jméno začala hledat na sociálních sítích důkladněji. Našla jsem profil, kde měl jiné příjmení, jiný věk a pod fotkami srdíčka od několika žen z Evropy. Jedna z nich mi odpověděla. Psala, že jí také tvrdil, že chce přijet, a také měla nemocnou matku v příběhu.

Nebyl to filmový podvodník s temnou minulostí. Byl to muž, který přesně věděl, jak pracovat s osamělostí, touhou po blízkosti a studem. A právě proto podobné příběhy nejsou k smíchu. Oběť není hloupá. Často je jen zraněná, unavená a po dlouhé době slyší věty, po kterých toužila.

Největší varování je rychlost a tlak na soucit

Dnes bych každé ženě řekla jednu věc. Jakmile se vztah vyvíjí příliš rychle, přichází velká slova po pár dnech a brzy se objeví nemoc, vízum, letenka nebo naléhavá rodinná krize, zastavte se. Neposílejte peníze člověku, kterého znáte jen z dovolené a telefonu. Ověřujte, ptejte se, svěřte se kamarádce a nenechte se tlačit do tajemství. Člověk, který vás opravdu miluje, vás nebude nutit dokazovat lásku převodem z účtu.

Já své peníze nejspíš už nikdy neuvidím. Mnohem déle se ale vrací důvěra v sebe samu. Právě proto o tom mluvím. Ne proto, aby mě někdo litoval, ale aby jiná žena poznala ten okamžik dřív, než klikne na další platbu a začne si namlouvat, že tentokrát už je to opravdu naposledy.