Býval symbolem luxusu a jezdila sem smetánka. Dnes tyto české termály působí jako město duchů

Kdysi patřil k nejluxusnějším místům v Česku: Dnes se někdejší resort potýká s úplně jinou pověstí.
Kdysi patřil k nejluxusnějším místům v Česku: Dnes se někdejší resort potýká s úplně jinou pověstí.
Zdroj: Shutterstock

Jen několik kilometrů od Karlových Varů stojí místo, které bývalo symbolem luxusu a lázeňského života. Kyselka se po dlouhých letech chátrání postupně mění a pozornost se nyní soustředí také na slavnou Mattoniho vilu.

Historie Kyselky je úzce spojená s minerálními prameny, které byly známé už před několika staletími. Skutečný rozmach ale přišel až v 19. století. Významným okamžikem byla také návštěva řeckého krále Oty I., podle kterého později dostal své jméno Ottův pramen. Zásadní proměna následovala s příchodem Heinricha Mattoniho.

Podnikatel postupně vybudoval stáčírnu minerální vody, lázeňské domy, promenády, parky i další zázemí. Kyselka se díky němu změnila v místo, kam přijížděli hosté z různých částí Evropy. V období největšího rozkvětu na přelomu 19. a 20. století sem podle dobových údajů mířily desetitisíce návštěvníků ročně. Jedním z nejvýraznějších symbolů celého areálu se stala Mattoniho vila. Na jejím místě původně stával lázeňský dům označovaný jako Zámeček.

Související článek
Tyto moravské lázně nemají v Evropě obdoby: Léčí se tu vzduchem, o kterém většina Čechů neví.

Lázně s nejčistším vzduchem v Evropě leží na Moravě: Cizinci je vyhledávají, Češi je téměř neznají

20. 07. 2026Cestování

Karlova Studánka není jen výchozím bodem na Praděd. Malá lázeňská obec uprostřed Jeseníků nabízí léčivé klima, minerální prameny, wellness dostupné veřejnosti i pobyty, které v roce 2026 začínají pod devíti tisíci korun.

Z někdejší chlouby zůstaly po privatizaci ruiny

Heinrich Mattoni nechal objekt v letech 1885 až 1886 radikálně přestavět a později k němu přibyla výrazná věž. Novorenesanční stavba měla reprezentativní vzhled a fungovala jako sídlo spojené přímo s Mattoniho rodinou a podnikáním. V roce 1929 byla vila přeměněna na zámecký hotel.

Po smrti Heinricha Mattoniho v roce 1910 začalo nejslavnější období Kyselky postupně končit. Další ránu přinesly obě světové války a následné zestátnění. Po druhé světové válce sloužily některé budovy například dětem a léčebným účelům, zároveň ale celý komplex přestával dostávat péči odpovídající jeho historické hodnotě.

Definitivní problém přišel po ukončení lázeňského provozu a majetkových změnách v devadesátých letech. Areál několikrát změnil vlastníky a řada staveb zůstala bez potřebných oprav. Střechy se propadaly, omítky mizely a do opuštěných budov začala pronikat voda i vegetace. Ještě na začátku minulého desetiletí se vážně diskutovalo o tom, zda se vůbec podaří nejcennější objekty zachránit.

Česká smetánka sem kdysi jezdila za luxusem: Dnes slavné místo připomíná spíš město duchů.
Česká smetánka sem kdysi jezdila za luxusem: Dnes slavné místo připomíná spíš město duchů.
Zdroj: Shutterstock

Mattoniho vila dostává další šanci

Zlom nastal postupným zahájením záchranných prací. Od roku 2013 se v bývalých lázních opravují jednotlivé historické objekty a část z nich už získala výrazně lepší podobu. Na Mattoniho vile probíhaly v roce 2025 rozsáhlé stabilizační a restaurátorské práce. Řemeslníci zpevňovali konstrukce a vzniklo také provizorní dřevěné zastřešení, které má chránit budovu před dalším poškozováním.

Související článek
Největší lázně světa jsou Čechům blíž, než tuší: Ve slavném městě je přitom většina turistů vůbec nezná.

Největší lázně světa mají Češi za humny: Všichni míří za památkami, o tomto místě ale skoro nikdo neví

21. 07. 2026Cestování

Széchenyiho termální lázně v Budapešti přitahují každý rok statisíce návštěvníků a drží si pozici největšího lázeňského komplexu v Evropě. Rozlehlý neobarokní areál v parku Városliget nabízí 18 bazénů, z toho tři venkovní, a termální vodu s teplotou až 38 °C, která teče přímo z hloubkového vrtu. Pro české turisty jde o jednu z nejdostupnějších lázeňských destinací v regionu, kam se dá dojet autem za pár hodin nebo vlakem bez přestupu.

Plán následně počítal také s pracemi na hlavní báni. Obnova je náročná nejen finančně, ale i kvůli nedostatku řemeslníků, kteří ovládají tradiční postupy potřebné při rekonstrukci historických staveb. Proměna celého areálu proto postupuje pomalu. Do obnovy a dalšího využití historických budov bylo od roku 2011 do konce roku 2025 investováno více než 133 milionů korun.

Peníze přesto nestačí na opravu všeho najednou a část komplexu zůstává pouze zabezpečená proti dalšímu chátrání. Cílem je postupně vracet jednotlivé domy návštěvníkům a vytvořit z Kyselky zajímavé místo pro výlety a poznávání historie. Návrat klasického lázeňského provozu zatím jistý není. Už samotný fakt, že Mattoniho vila po letech téměř nekontrolovaného rozpadu znovu dostává střechu, opravené konstrukce a konkrétní plán další obnovy, je ale pro jeden z nejpozoruhodnějších lázeňských areálů v Česku zásadní změnou.

Zdroje:

pamatkovykatalog.cz, mattonihostezka.cz, ceskatelevize.cz, idnes.cz, novinky.cz