Česko ukrývá mimořádně horké termální prameny: Voda má 73,4 °C, běžní Češi se k ní však nedostanou

Uprostřed českého lázeňského města vyvěrá voda teplejší než z běžného domácího bojleru. Karlovarské Vřídlo každou minutu vydá přibližně dva tisíce litrů minerální vody.

Karlovarské Vřídlo dosahuje při vývěru teploty 73,4 stupně Celsia a proud minerální vody může díky silnému tlaku vystříknout až dvanáct metrů vysoko. Nejde přitom o umělou fontánu napojenou na městský vodovod. Voda se dostává na povrch z podzemí a tvoří hlavní symbol Karlových Varů. Návštěvníci ji mohou sledovat ve Vřídelní kolonádě na pravém břehu říčky Teplé. Za jedinou minutu vyvěrá přibližně dva tisíce litrů vody.

Horkou vodu musejí před pitím ochladit

Přímo z hlavního vývěru by se voda kvůli vysoké teplotě pít nedala. Ve Vřídelní kolonádě proto slouží několik pitných stojanů, do kterých je přiváděna také ochlazená voda o teplotě přibližně padesát a třicet stupňů. I ta má výraznou minerální chuť, na kterou si někteří návštěvníci zvykají postupně. Karlovarské prameny totiž nejsou obyčejnou stolní vodou určenou k uhašení žízně. Při skutečné pitné kúře se volí konkrétní pramen, množství i způsob užívání podle zdravotního stavu člověka.

Související článek

Tyto české lázně mají světovou pověst: Léčivé prameny stojí pár korun, přesto je Češi přehlížejí

19. 07. 2026Cestování

Na svahu nad Jeseníkem leží místo, kde se historie vodoléčby potkává s horskou přírodou. Priessnitzovy lázně lze navštívit i bez objednaného pobytu a během jediného dne si projít kolonádu, prameny i venkovní Balneopark.

Patnáct pramenů nabízí rozdílnou teplotu i chuť

Vřídlo je nejslavnější, ale během procházky lázeňskou částí lze ochutnat celkem patnáct veřejně prezentovaných pramenů. Liší se především teplotou, vydatností a obsahem oxidu uhličitého. Pramen Karla IV. má 65,8 stupně, Rusalka 60,6 stupně a Hadí pramen pouze 28,1 stupně. Právě poslední jmenovaný bývá díky vyššímu obsahu oxidu uhličitého a nižší teplotě pro řadu návštěvníků chuťově přístupnější.

Ochutnávání pramenů je spojené s pomalou procházkou mezi kolonádami. Mlýnská kolonáda s kamenným sloupořadím ukrývá pět pramenů, dřevěná Tržní kolonáda chrání například Pramen Karla IV. a moderní Vřídelní kolonáda obklopuje samotný gejzír. Typickou součástí návštěvy je porcelánový pohárek s úzkou hubičkou. Voda se z něj popíjí po malých doušcích, nikoliv rychle jako běžný nápoj.

Luxusní pověst neznamená drahý výlet

Karlovy Vary si dlouhodobě nesou pověst města luxusních hotelů a zahraničních lázeňských hostů. Samotná procházka po kolonádách a ochutnávka volně přístupných pramenů však může být jednoduchým jednodenním výletem. Vedle lázeňského centra lze vyjet lanovkou k rozhledně Diana, navštívit sklárnu Moser, muzeum věnované Becherovce nebo kostel svaté Máří Magdalény stojící nedaleko Vřídla.

Význam města přesahuje hranice českého lázeňství. Karlovy Vary byly v roce 2021 spolu s dalšími deseti evropskými městy zapsány na seznam světového dědictví UNESCO jako součást souboru Slavná lázeňská města Evropy. Českou republiku v něm zastupují také Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Karlovy Vary tak nejsou pouze místem pro léčebné pobyty. Jsou také dostupným cílem pro každého, kdo chce během jednoho dne vidět mimořádný přírodní vývěr, historické kolonády i město sevřené okolními lesy.