Tělo může před infarktem vysílat jasné signály: Čtyři z nich lidé často zamění za únavu nebo stres
Mnoho lidí si infarkt spojuje hlavně s prudkou bolestí na hrudi a dramatickou scénou, která přijde z minuty na minutu. Ve skutečnosti se ale riziko často skládá roky potichu. Vysoký tlak, cholesterol, cukr v krvi a kouření patří mezi faktory, které člověk nemusí cítit, ale cévy na ně doplácejí dlouho předtím, než se objeví akutní problém.
Infarkt si většina lidí představuje jako náhlou bolest na hrudi, po které je okamžitě jasné, že jde o život. Jenže právě tahle představa může být zrádná. Typickým projevem infarktu sice bývá dlouhotrvající bolest nebo tlak na hrudi, který se může šířit do krku, čelisti, zubů, paží, zad nebo břicha, ale příznaky mohou doprovázet také dušnost, nevolnost, pocení, bušení srdce nebo výrazná úzkost. U části nemocných navíc může infarkt proběhnout méně nápadně. Při podezření na infarkt proto není prostor čekat, zda potíže samy odezní.
Pro nemocnou Laďku Něrgešovou nastaly nejtěžší chvíle. Čas hraje proti ní
Laďka Něrgešová ukazuje, jak vypadá život, když se nemoc nezastaví ani na minutu. Moderátorka bojující s agresivním nádorem mozku popsala léčbu bez příkras, od těžkého přístroje na hlavě po vyčerpání, které nekončí ani v noci. Přesto si drží humor, přišla o vlasy, po pauze se vrátila před kamery a všechno podřizuje jedinému přání, být co nejdéle se svými dětmi a zůstat jim nablízku.
Cévám škodí věci, které člověk dlouho necítí
Nebezpečné na srdečně-cévních onemocněních je hlavně to, že se často připravují tiše. Člověk může roky fungovat, pracovat, jezdit autem, starat se o rodinu, a přitom vůbec netušit, že jeho cévy postupně poškozuje vysoký krevní tlak, zvýšený LDL cholesterol, cukrovka nebo kouření.
Ateroskleróza, tedy ukládání aterosklerotických plátů v cévách, vede ke zužování tepen a zhoršení jejich pružnosti. Právě ischemická choroba srdeční, která s tím souvisí, bývá podkladem pro vznik infarktu. První problém je vysoký krevní tlak. Ne nadarmo se mu říká tichý zabiják.
Člověk ho nemusí poznat podle bolesti hlavy ani podle únavy, a přesto dlouhodobě zatěžuje cévy i srdce. Druhý problém je cholesterol, hlavně zvýšený LDL cholesterol. Ten se může podílet na poškozování cévní stěny a ukládání tukových látek v cévách. IKEM upozorňuje, že usazování cholesterolu v cévách nebolí a potíže se často projeví až komplikací, například infarktem nebo mrtvicí.
Stanislav (70): Po návratu z rehabilitace jsem odemkl prázdný byt. Tehdy jsem pochopil, že na sliby svých blízkých už čekat nemám
Když jsem si zlomil nohu a následně skončil na dlouhé rehabilitaci, děti mě uklidňovaly, že se o všechno postarají. Věřil jsem jim, protože člověk chce věřit vlastní rodině. Po návratu domů mě ale nečekala péče ani zájem, jen ticho, prach a lednice bez jídla.
Cukr v krvi a kouření se nevyplatí podceňovat
Třetí sledovanou oblastí je cukr v krvi. Diabetes poškozuje cévy a patří mezi významné rizikové faktory srdečně-cévních onemocnění. Čtvrtým faktorem je kouření, u kterého NZIP uvádí, že zhruba pětina případů ischemické choroby srdeční souvisí právě s kouřením.
Riziko infarktu se u kuřáků podle intenzity a délky kouření může zvýšit přibližně dvoj- až pětinásobně oproti obecné populaci. To je důvod, proč nestačí čekat až na bolest na hrudi. Praktická prevence začíná mnohem dřív: znát svůj tlak, nechat si zkontrolovat cholesterol a cukr, řešit kouření, hýbat se a chodit na preventivní prohlídky.
Nejde o to, aby se člověk každý den bál infarktu. Jde o to, aby nepřehlížel čísla, která se dají zjistit dřív, než tělo vyšle akutní varování. Infarkt může přijít náhle, ale jeho půda často vzniká dlouho.
A právě v tom je největší rozdíl mezi panikou a prevencí. Bolest na hrudi už je důvod jednat okamžitě. Tlak, cholesterol, cukr a cigarety jsou ale signály, které má smysl řešit mnohem dřív. Ne proto, že každý vyšší výsledek znamená blížící se infarkt, ale protože čím déle se rizikové faktory ignorují, tím víc mohou cévám komplikovat práci.
autorský text, studie