Zahrádkáři vrabce často podceňují: Díky hmyzu mohou být tiší pomocníci úrody
Vrabce si mnozí spojují hlavně se zrním a hlučnými hejny kolem domů. Ve skutečnosti ale mají v zahradě mnohem zajímavější roli. Když vyvádějí mláďata, sbírají velké množství hmyzu a bez něj by mladé vůbec neodchovali. Právě to je jeden z důvodů, proč vrabců v posledních letech na mnoha místech ubylo.
Vrabec patří k ptákům, které dlouho skoro nikdo neřešil. Byl všude, hlučný, obyčejný a samozřejmý. Jenže právě tahle samozřejmost z českých měst i vesnic postupně mizela. A s ní i připomínka toho, že nejde jen o drobného zobáčka, který vybírá zrní nebo posedává u střech. V době hnízdění je vrabec překvapivě důležitým lovcem hmyzu a bez drobných živočichů by svá mláďata neodchoval.
Dospělí vrabci se živí hlavně semeny kulturních rostlin i plevelů, občas sezobnou také bobule. Jakmile ale přijde jaro a s ním krmení mladých, jídelníček se výrazně mění. Podle zahrádkáře Marka Beránka nosí rodiče vrabčatům nejprve drobné mšice, později i větší hmyz. Umějí ho sbírat na zemi, na stromech a část kořisti dovedou chytit i za letu. Tvrdé části přitom před podáním mláďatům odstraňují, aby byla potrava pro mladé stravitelnější.
Sladká jako švestka, odolná vůči mrazu. Toto ovoce si zahrádkáři sadí na zahradu a ostatní jim závidí
Aronie a kamčatská borůvka patří mezi ovocné keře, které zvládnou i méně zkušení pěstitelé. Nevyžadují složitou péči, dobře snášejí české zimy a na zahradě nabídnou nejen úrodu, ale i okrasný efekt. Rozdíl je hlavně v chuti plodů, nárocích na opylení a způsobu využití. Pokud vybíráte nové sazenice, právě tyto dvě dřeviny stojí za pozornost.
Proč vrabců ubývá
Úbytek vrabců není nová zpráva. Deník už dříve upozornil, že za zhruba třicet let klesla populace vrabce domácího v Česku přibližně na třetinu. Důvodů je víc a navzájem se sčítají. Mění se podoba měst, vesnic i zemědělské krajiny. Ubývá míst, kde mohou bezpečně hnízdit, a zároveň i prostoru, kde najdou potravu pro sebe a hlavně pro mláďata.
Ve městech jim škodí především opravy a zateplování domů, při nichž mizí škvíry, dutiny a další kouty vhodné pro hnízdění. Starší zástavba bývala pro vrabce mnohem přívětivější. Dnes jsou fasády hladší, uzavřenější a často bez jediného místa, kde by se dal založit hnízdní pár. K tomu se přidává upravená městská zeleň, v níž chybí plevel, prachová místa pro popelení i drobné louže s vodou.
Na venkově je problém podobný, jen má jinou podobu. Intenzivnější hospodaření, méně remízků, rychle zoraná pole po sklizni i častější používání herbicidů a pesticidů znamenají méně semen i méně hmyzu. A právě nedostatek hmyzu je pro vrabce v době odchovu mláďat zásadní. Když v okolí není co sbírat, pár sice může zahnízdit, ale mladé odchová mnohem hůř.
Vrabec domácí a vrabec polní nejsou totéž
Mnoho lidí mluví jednoduše o vrabcích, ale ve skutečnosti u nás běžně potkáme dva druhy. Vrabec domácí bývá víc spojený s lidskými obydlími. Samec je nápadnější, se šedou čepičkou a tmavou náprsenkou, samice je nenápadnější. Vrabec polní je o něco menší a sameček se samičkou vypadají podobně. Typickým znakem je hnědý vršek hlavy a černá skvrna na světlé líci. Oba druhy ale spojuje podobný způsob života i to, že jim změny prostředí příliš nesvědčí.
Vrabci jsou navíc společenští ptáci. Rádi žijí v hejnech a i při hnízdění jim vyhovuje blízkost dalších párů. Proto se jim dobře daří tam, kde najdou více úkrytů pohromadě a kde mají v dosahu vodu, semena i dostatek drobného hmyzu.
Při sečení trávníku v květnu dělá mnoho Čechů stejnou chybu. V létě se pak diví, proč jim tráva rychle usychá
Stačí špatně nastavit sekačku a z jarně svěžího trávníku může být za pár týdnů vyprahlá plocha. Právě v květnu řada lidí dělá chybu, která se naplno ukáže až během letních veder.
Kdo chce mít na zahradě víc života, nemusí dělat nic složitého. Vrabci ocení prostředí, které není přehnaně uklizené a sterilní. Pomáhá jim hustší zeleň, keře, květinová loučka, volnější kout s kompostem, hromádka dřeva pro hmyz i napajedlo. To všechno dohromady vytváří místo, kde najdou bezpečí i potravu.
Praktické je také myslet na hnízdění. Vrabci rádi obsazují dutiny a budky, zvlášť pokud mohou hnízdit blízko dalších párů. V zimě jim pak prospívá přikrmování různými semeny, včetně slunečnice. Ani tehdy ale nejde jen o krmítko. Rozhodující je celkově pestré prostředí, ve kterém se drží i hmyz. Bez něj se totiž jarní a letní vrabčí ruch neobejde.