V Baltském moři se objevil obří zelený vír. Vědci varují, že nejde o běžný přírodní úkaz

Z dálky vypadají jako fascinující přírodní obrazce. Jenže zelené spirály nad Baltským mořem ukazují masivní rozvoj sinic a fytoplanktonu, který může ovlivnit koupání, zvířata i celý mořský ekosystém.
Nad Baltským mořem se letos objevily rozsáhlé zelené víry, které zachytily satelity Landsat 8 a Sentinel 3. Výrazné obrazce byly viditelné například nad Gdaňským zálivem, Finským zálivem nebo v oblasti mezi Švédskem a Lotyšskem. Na první pohled působí skoro malířsky, ve skutečnosti ale ukazují na problém, který Balt trápí dlouhodobě. Jde o mohutné květy fytoplanktonu a sinic, které do nápadných tvarů zformovaly vítr a mořské proudy.
Nejde o záhadu, ale o masivní růst sinic
Odborníci ale upozorňují na fakt, že zelený vír není samostatný útvar ani neobvyklá geologická anomálie. Jde o stopu rozsáhlého květu řas a sinic, které patří mezi největší ekologické problémy Baltského moře. K jejich rychlému množení přispívá teplé počasí, dostatek slunečního světla a voda bohatá na živiny. Právě přebytek dusíku a fosforu vytváří podmínky, ve kterých se sinicím daří mnohem lépe, než by bylo pro moře zdravé.
Švédský meteorologický a hydrologický ústav zaznamenal výrazný rozvoj sinic už koncem června na několika měřicích stanicích v Baltském moři. Ve vzorcích převažovaly druhy Aphanizomenon flos-aquae a Nodularia spumigena. Naměřeny byly také zvýšené koncentrace chlorofylu, což potvrzuje intenzivní biologickou aktivitu ve vodě. Některé druhy sinic mohou vytvářet toxiny nebezpečné pro lidi i zvířata. Samotný satelitní snímek ale nedokáže potvrdit, zda konkrétní květ toxické látky skutečně obsahuje.
Polské pláže už zažily dočasná omezení
Sinice se letos v červnu podepsaly i na koupání u polského pobřeží. Kvůli jejich výskytu byly dočasně uzavřeny některé pláže v Gdyni, Sopotech a Gdaňsku. Neznamená to ale, že každý zelený květ na otevřeném moři automaticky ohrožuje všechna koupaliště.
Podle odborníků z Gdaňské univerzity rozhodují hlavně místní podmínky, především směr větru, proudění vody a to, zda se masa sinic dostane až k pobřeží. Pro turisty je proto zásadní sledovat aktuální informace přímo v místě, ne jen obecné zprávy o výskytu sinic v Baltu. Světová zdravotnická organizace doporučuje jednoduchou orientační kontrolu, kterou zvládne každý návštěvník pláže.
Člověk by měl vejít do vody zhruba po kolena a podívat se, zda vidí vlastní chodidla. Pokud je voda tak zakalená, že nohy vidět nejsou, je lepší koupání vynechat. Kontakt s toxickými sinicemi může způsobit podráždění kůže, vyrážku nebo zánět spojivek. Pokud člověk vodu nechtěně spolkne, mohou se objevit bolesti břicha, nevolnost, zvracení nebo průjem.
Balt má pro sinice příznivé podmínky
Baltské moře je kvůli malé hloubce, omezené výměně vody s oceánem a vysokému přísunu živin citlivé na podobné jevy dlouhodobě. Vědci varují, že s oteplováním klimatu může být výskyt květů sinic častější a rozsáhlejší.
Do budoucna se mohou rozšiřovat také oblasti, kde se objevují sinice produkující toxin nodularin. Pro běžné turisty z toho plyne hlavně opatrnost. Baltské pobřeží zůstává oblíbenou dovolenkovou oblastí, ale při podezřele zelené, zakalené nebo zapáchající vodě je rozumnější dát přednost procházce po pláži než koupání.
Copernicus, SMHI, WHO, NASA, Gdaňská univerzita
